Článek
Trenére, jak vám jde Austrálie k duhu?
Neskutečně si to tady užívám. Jsou tu fajn lidi, krásné prostředí. A práce mě strašně baví. Klub funguje trošku na jiné bázi než v Čechách. Nikdo vás nikam netlačí, vychováváme talenty. Třeba dva naši hráči podepsali do lepších klubů a mám z toho velkou radost.
Ale z výsledků týmu už takovou radost asi nemáte...
To je fakt, mohly by být lepší. Jenže náš tým prošel velkou obměnou, je nejmladší v celé lize a mým úkolem je postupně ho budovat. Vždyť já měl dva týdny před startem ligy k dispozici dvanáct kluků, kteří byli schopni hrát.
Takže žádný tlak ze strany vedení?
Vůbec, Nikdo mi neřekl, že musíme skončit takoví nebo makoví. Pro mě je důležité, že jsem dokázal probudit město, kde jsou ze sportů prioritami ragby a kriket. Máme návštěvy kolem sedmi tisíc diváků, což je na australské poměry super. Chodí hlavně mládež, ale i celé rodiny. Za jednou bránou je kromě tribuny takový kopec, kde sedí asi třicet rodin v zelených dresech, fandí a ještě při tom dělají barbecue.
Klub vám nestanovil žádné cíle?
Já bych se rád pokusil dostat do první šestky, která hraje play off. Ale pokud se to nepovede, nic se nestane. Na šesté místo ztrácíme sedm bodů a ještě máme zápas k dobru. Jak už jsem ale říkal, prioritou je pro mě vychovat hráče po olympijský tým. Zatím tam mám tři kluky a to je samo o sobě obrovská propagace naší české trenérské školy.
S jakým pracujete kádrem?
Vesměs jsou to domácí hráči ve věkovém rozmezí 18-21 let. Pak tu mám anglického obránce Hughese, který u nich doma kopal druhou ligu a je tu i docela známý reprezentant Toga Akoto. Ten hrál na mistrovství světa v Německu 2006. Celkově je to tým, který se chce vzdělávat, jsou hrozně učenliví.
Australská liga není v Evropě moc sledovaná. Jak byste ji charakterizoval?
Nasazením a bojovností bych ji přirovnal k Anglii. Každý tady hraje na vítězství, moc zápasů 0:0 nekončí. Podle toho ten fotbal taky vypadá. Je to pořád nahoru, dolů, lidi se rozhodně nenudí.
Jak si v Austrálii vede někdejší hvězda Liverpoolu Robbie Fowler?
I tady už ta jeho hvězdička pomalu zhasíná. Byl to vynikající hráč, kopal u nás ve Fury, než jsem přišel. Ale nebyly finance, aby ho v klubu udrželi, tak odešel do Perthu. Tenhle klub byl považován za jednoho z adeptů na titul, jenže teď má velké problémy. A Fowler je sice pořád ikonou, ale rozhodně není hvězdou ligy.
Jak lidé vnímají vaši osobu?
Jsem jejich Franz, který neproletěl jen naše město, ale i celou Austrálii... A jde se mnou i to oblečení, které mám z Evropy. To moje béžové sako je tady strašně populární. Dokonce si stejné sehnali fanoušci a nosí ho na zápasy stejně jako já.
Oslovují vás fanoušci na ulici?
Lidi ke mně mají obrovský respekt, jsou strašně slušní. Moje paní mi vždycky říká: Fando, oni si za tebou v restauraci ani nedovolí přijít, ale pak vypráví: byl tady Franz, Čech Franz.
K Vítězslavu Lavičkovi, který trénuje Sydney, to máte dost daleko. Jste spolu alespoň v kontaktu?
To je jasný. Píšeme si, telefonujeme. Víťa je fajnový člověk, který je tady neskutečně uznávanej. Vyhrál titul, ale odešlo mu strašně hráčů. Proto jim to na začátku sezóny moc nešlo. Potřebuje čas, aby si mužstvo sedlo.
Sydney bylo dlouho poslední, ale trenér ty nezdary ustál...
Víte, přitom je to obdobné, jako kdyby byla poslední Sparta v české lize. Jenže tady si trenérů váží. Oni jsou moc rádi, že sem přichází trénovat lidé s velkými znalostmi a zkušenostmi. Kouče, kteří mají profilicenci, byste tady spočítali na prstech jedné ruky.
Máte šanci se během sezóny dostat do Česka?
Vůbec. I s posunem bych strávil dva a půl dne v letadle. A já si cestování užiju až dost po Austrálii. Nejbližší město, kde se od nás hraje liga, je Brisbane. Je vzdálené 2000 kilometrů. Když letíme do Perthu, je to jako do Ameriky. Šestihodinové lety jsou tady úplně normální.
Sledujete z Austrálie českou ligu?
Hltám všechno: nejen českou, ale i anglickou, německou, národní tým. Ale musím říct: klobouk dolů před Plzeňákama. Moc jim držím palce a jsem šťastný, jak válí. Vždyť já řadu těch kluků trénoval.
Kdo vám nejvíc dělá radost?
Asi Horvy (Pavel Horváth – pozn. autora). To je doslova nezničitelný kůň, výborný kluk. Svým pozitivním přístupem dokáže všechny kolem strhnout. Je to osobnost naší ligy. A k němu Rezek, Limberský. Kdyby Sparty dneska měla Horvátha s Rezkem, tak je úplně jinde. O tom jsem přesvědčen. Tím, že je pustila, si nadělala obrovské problémy.
Věříte, že Plzeň udělá titul?
Jsem o tom stoprocentně přesvědčen. Pokud ho neudělá, muselo by se stát něco neočekávaného.
Když v Austrálii netrénujete nebo necestujete na zápasy, jak trávíte volno?
Chodím na golf, na pláž, děláme barbecue. Strašně se nám tady líbí. K životu tady potřebujete akorát kraťasy a tričko. Jsme v tropech, teploty skoro neklesnou pod 28 stupňů. Užívám si místní stravu, hlavně ryby. A je tady i česká komunita. Našli jsme si kamarády, jsou to kluci, kteří tady žijí třeba třicet let. Často se scházíme. Ke štěstí nám chybí jen naši pejskové, kteří museli zůstat v Praze. Byl problém je sem dostat. Ale pokud bych tady měl trénovat dál, nějak to zařídíme a psi tu budou s námi.
Už došlo i na váš pověstný tataráček?
Zatím ne. Nechávám si ho na vánoce jako takovou specialitku po rybě.
Máte už jasno, zda v klubu budete pokračovat?
Klub má zájem o prodloužení spolupráce, říkali, že by mi nabídli tříletý kontrakt. Smlouva mi končí v dubnu, to už bude po sezóně. Je jasné, že zase budeme tvořit nový tým, protože nejlepší hráče neudržíme. Bude záležet na tom, zda na mě klub bude mít prostředky. Pokud by Austrálii 6. prosince přidělili pořádání mistrovství světa 2018, znamenalo by to příliv neskutečných peněz do zdejšího fotbalu. Ničemu se nebráním, budeme jednat. Klidně bych tady zůstal déle.
