Hlavní obsah

Vzadu se mi hraje lépe, útočné choutky ale zůstaly, přiznává karvinský stoper z nouze Filip Panák

Praha

Na místě stopera v Karviné vedle Marka Janečky univerzál Filip Panák původně jen zaskakoval, protože Pavel Dreksa musel na operaci a maďarský stoper Kocsis nehrál dobře. A Panák šokoval. Novou roli zvládá s obrovským přehledem a působí dojmem, že nikde jinde než ve středu obrany nikdy nehrál.

Foto: Sport.cz

Filip Panák v akci

Článek

Poprvé si v lize práci stopera vyzkoušel v domácím utkání proti Plzni (0:1) a už v obranné linii zůstal. „Patří k nejlepším stoperům v lize. Odvádí fantastickou práci," chválí téměř po každém utkání mladého fotbalistu trenér Roman Nádvorník. A není divu. Karviná poté, co Panák zakotvil na stoperu dostala více než jeden gól pouze dvakrát - v Teplicích a v posledním ligovém kole doma s Duklou.

„Každého těší, když je za svou práci chválený. I já z toho mám radost. Ale musím zůstat na zemi. Je to práce celého týmu a když budeme hrát špatně jako tým, tak to bude zlé. Pokud se nám bude dařit, tak se mě bude hrát lépe a vždy z toho vyplavou ty dobré výkony individualit," míní Panák.

Vzadu si už zvyknul. Za stoperskou špičku v lize se ale nepovažuje. „Stále se učím a celý život se učit budu. Bude to trvat ještě dlouho, ale každým zápasem a tréninkem se snažím být lepší. Nicméně si nemyslím, že to po sedmi zápasech na stoperu už umím," směje se 22letý rodák z Příbora na Novojičínsku.

Obrana, nebo útok?

A kde se mu líbí více? V útoku, kde mohl střílet góly, nebo v obraně, kde jim má bránit? „Někdy jde oboje, tak jako třeba v poháru proti Táborsku. Nedokážu říct, co mě baví více, i když lépe se mi hraje vzadu. Balón mám na zemi, do soubojů jdu čelem, všechno mám před sebou. Jsem spokojený s tím, co teď hraju," překvapuje odpovědí Panák, který si v sezóně 2016/2017 svými výkony řekl o pozvánku na soustředění reprezentační jednadvacítky, zájem o něj měla také pražská Slavie. To hrál ale skvělý hlavičkář v útoku, případně záloze.

Nyní září znovu. Jako obránce. „Na jednu stranu to byla smůla, protože jsme měli zraněné a v tu chvíli tam neměl kdo hrát. Na druhou stranu pro mě to bylo štěstí. Trenér mě tam postavil a jsem rád, jak to prozatím funguje," libuje si Panák.

V utkání třetího kola MOL Cupu minulou středu proti Táborsku (2:0) to bylo znovu za nula. Panák navíc sám gól vstřelil a na druhý přihrál. „Ale musím přiznat, že ten první gól nebyl chtěný. Prodlužoval jsem dlouhý aut, ale je dobře, že to tam padlo. Pomohlo nám to," usmívá se a přiznává, že útočné choutky pořád má.

Obzvláště když vidí, že se jeho spoluhráčům vepředu nedaří. „Když vidím volný prostor, tak se tam snažím vyběhnout. Snažím se pomoct s přečíslením. Ale nikdy nesmí zůstat díra vzadu. Už jsem to jednou říkal. Klidně budu chytat, když to pomůže k výhrám. Ale to je samozřejmě sranda," vykládá Panák.

Chválu, která se na něj řítí ze všech stran, vnímá. Ale nechce jí podlehnout. „Ono je to prchavé. Hlavně od fanoušků. Teď mě chválí, ale pak udělám chybu a budou mě kritizovat. Snažím se být v klidu, pomáhat týmu, protože potřebujeme sbírat body. Nejlépe tři. Teď jedeme na Baník a tam musíme něco urvat," upozorňuje Panák na nejbližší ligové utkání, které hraje Karviná v Ostravě v sobotu 20. října.

Reklama

Související témata: