Článek
Šestý pohár se čtvrtým týmem - se Slavií v letech 1997 a 1999, s Teplicemi v roce 2003, se Spartou 2007 a 2008 a nyní s Plzní 2010. Máte opravdu unikátní bilanci.
Abych pravdu řekl, některá finále už si moc nevybavuji. Nejtěžší asi bylo to první se Slavií, protože se prodlužovalo. Jsem šťastný, že se mi teď na Letné konečně ukázali plzeňští fanoušci v plné síle. Škoda, že to bylo až po dvou letech mého působení v Plzni.
Teď už jich bude třeba chodit do Štruncových sadů víc...
Naše hra si zaslouží, abychom hráli aspoň před pěti tisíci diváků. Hrajeme jeden z nejatraktivnějších fotbalů v Čechách a myslím, že je na co se dívat. Doufám, že si lidi finále užili. A snad trochu popíchnou vedení města, aby nám pomohlo se stadionem.
Myslíte, že se ho dočkáte ještě během aktivní kariéry?
Uvidíme, nechám si podvázat žaludek nebo půjdu na liposukci...
V pohárové Evropě jste už něco odkopal. Na co si v ní může troufnout Plzeň?
Pro nás by mohl být dobrý středně silný německý nebo třeba i italský tým. Když nás nebudou znát, třeba nás podcení. Rozhodně nesmíme dostat nějakého top soupeře, který nám dá doma čtyři góly a venku pět. Přál bych si nějakou střední sílu, abychom si to zkusili. Pro spoustu kluků to bude nová zkušenost.
Ví se o vás, že slavit umíte náramně... Jaké tedy budou oslavy vítězství v poháru v Plzni?
Nejdřív náměstí, pak se někam zavřeme a všechno rozbijeme... Ba ne, je ale pravda, že trenér Vrba se trochu bojí. Dobře ví, že za to umíme vzít, speciálně já... Letošní oslavy budou určitě nejlepší. V autobuse si dám tak čtyři pět piv už do Rudné a tam možná vystoupím. (smích). Teď je všechno povolené, což není úplně ono. Nádech průšvihu v tom není. Není to však o chlastu, jde o ten pocit. Pohár jsme získali zaslouženě.
Většina hráčů však má ve čtvrtek letět na dovolenou. I vy.
No právě, mám obavy, že někteří neodletí...
Když jste před dvěma lety vyhrál pohár se Spartou, měl jste po finále konflikt s nadávajícími fanoušky, který nakonec vyústil ve váš odchod z Letné. A právě na ní jste svůj šestý pohár vyhrál.
Už je to pryč, pro mě je to minulost. Ale když jsem šel na tribunu pro pohár a naši fanoušci skandovali moje jméno, vybavil jsem si to. Tohle je přece velký rozdíl.
