Hlavní obsah

Hloušek je zpátky, u Bílka má reprezentační dres pořád schovaný

Pohárová výhra 3:2 nad Ústím nad Labem je pro fotbalovou Slavii malým krůčkem z beznaděje. Velikým příslibem pak je návrat útočníka Adama Hlouška, který se po operaci kolena a více než sedmiměsíční pauze zase objevil v sešívaném dresu. „Úžasný pocit. Těšil jsem se na to a těch třicet minut si strašně užil,“ líčil své první dojmy hráč, který také málem hned skóroval.

Foto: Kateřina Šulová, ČTK

Adam Hloušek (vpravo) gratuluje svému spoluhráči ze Slavie Karolu Kiselovi k brance.

Článek

Na hřiště jste přišel v 63. minutě. Počítal jste s tím, že si zahrajete?

Ano, měl jsem náznaky od trenéra. Byly tam různé možnosti, jedna z nich byla, že bych nastoupil v základu. Nakonec jsme se domluvili na střídání a já byl připravený naskočit na hřiště.

Na celý zápas od začátku jste se tedy ještě necítil?

To se nedá říci, ale asi by to bylo pro začátek ještě moc. Postupuji pomalými krůčky a dohodl jsem se s trenérem, že takhle by mi to nejvíc vyhovovalo.

Na trávníku jste však dělal hodně rychlé krůčky, soupeře jste pěkně proháněl.

Tak to děkuji, ale nesmím to zase přehnat. Na zápas jsem se strašně těšil, chtěl si to užít. Třicet minut uteklo hrozně rychle, ale jsem za ně moc šťastný.

Máte ještě nějaká omezení?

Musím se o něco dřív rozcvičovat, abych koleno pořádně zahřál. Blok v hlavě nemám. Při zápase jsem si koleno vyzkoušel. Drží, takže se nemám čeho bát.

Stihl jste jednu gólovou šanci, míč jen těsně minul branku.

Škoda, chybělo jen pár centimetrů. To mě mrzí, chtěl jsem dát gól, protože jsem cítil, že tam šance jsou. Ale věřím, že se do toho brzy dostanu.

Slávista Adam Hloušek střílí v utkání proti Ústí nad Labem.foto: ČTK/Kateřina Šulová

Jak vám bylo, když jste během podzimu musel z tribuny sledovat pachtění svých spoluhráčů?

Bylo to hodně nepříjemné, ale kluci při zápasech jezdili a měli smůlu. Čekalo se jen na to, kdo dá gól. Věřím, že po zápase s Ústím budeme už jen vyhrávat. Máme před sebou docela slibné soupeře, takže bychom se mohli koncem podzimu v tabulce posunout výš.

Vnímal jste ovace diváků?

Určitě. Je to nádhera, fanouškům musím poděkovat, protože mi opravdu hodně pomohli, byli úžasní. Když jsem byl zraněný, tak mě povzbuzovali a tím mi moc pomohli, hnali mě dopředu.

Co pro vás bylo během dlouhé pauzy nejhorší?

Asi první tři dny po zranění. Byla to velká rána. Měl jsem dobře rozjetou sezónu a chtěl to potvrdit i na jaře. Měl jsem chvíle, kdy mi nebylo psychicky nejlíp. Vyrovnal jsem se s tím však dobře.

A jak vám pomohlo, že vás reprezentační kouč Michal Bílek navzdory zranění pozval na focení národního týmu před kvalifikací EURO 2012 a schoval vám dres?

Hodně. Bylo to od trenéra velké gesto, které fotbalistovi psychicky pomůže jako nic jiného.

Jaké číslo vlastně máte v nároďáku schované?

Tam je to složitější. Kustod mi nabídl asi čtyři varianty, jednou z nich byla i moje oblíbená devítka.

Za jak dlouho byste se mohl do reprezentace vrátit?

Splnil jsem si první cíl - vrátil se zpátky do fotbalu. Druhým krokem je, abych se vrátil také do základní sestavy Slavie. Až pak mohou přijít na řadu další cíle, jako je právě reprezentace. Věřím, že to bude co nejdřív. Udělám pro to všechno.

Reklama

Související témata: