Článek
Nepokoje už v průběhu zápasu, po skončení finále exodus několik stovek rozvášněných fanoušků na hrací plochu, na trávníku bitky příznivců Mladé Boleslavi a Olomouce, kopance, podlitiny, krev, prchající hráči a rozhodčí. Nepřipadal jste si jako někde na Balkáně?
Připadal, co na to říct?!
Po skandálním pohárovém semifinále v Edenu jste předhodili disciplinární komisi Slavii, která hrozbu ze strany fanoušků podcenila a utkání nezvládla. Koho předhodíte trestnímu tribunálu teď?
Pořadatelem byl svaz. Co na to jiného odpovědět?!
Třebaže volba stadiónu v Jihlavě nebyla právě dvakrát šťastná. Pro kotel olomouckých fanoušků čítající několik tisíc lidí místa jen k stání, ohrazení oddělující oba tábory příznivců vysoký sotva metr, nečinnost najaté bezpečnostní agentury a vlastně i policie už v průběhu finále, kdy docházelo ke rvačkám za tribunami a kdy se olomoučtí fanoušci pokoušeli prolomit zábrany a dostat se na hřiště.
Jihlavský stadión samozřejmě z hlediska bezpečnosti není ideální, to si nalhávat nebudeme. Alibi si neděláme, k odpovědnosti se hlásíme. Pro fotbal rozhodně není dobré to, co se v Jihlavě stalo.
Těžkooděnci uklidňují situaci po bitce fanoušků Mladé Boleslavi a Olomouce.foto: ČTK/Luboš Pavlíček
Proč jste tedy Jihlavu za místo finálového duelu zvolili, když jste o zmiňovaném riziku věděli? Na jedné straně lpíte na tom, že všechny ligové stánky musí splňovat přísné parametry, na straně druhé uspořádáte duel o druhou nejvýznamnější domácí trofej na stadiónu, který se k nim ani nepřibližuje?!
O pohár hrála Mladá Boleslav s Olomoucí a jiný stadión na trase mezi těmito městy k dispozici nebyl. Mohli jsme sice uvažovat o některém ligovém městě v severních Čechách, ale na tuto volbu by nepřistoupili Olomouc, stejně jako by Mladá Boleslav neakceptovala Uherské Hradiště. Nabízel se sice ještě Hradec Králové, ale ten je na tom z hlediska bezpečnostních rizik tak, jak na tom je.
Takže jste šli raději do rizika...
To nebylo o riziku. My jako svaz udělali maximum, aby se něco takového nestalo. Dvě hodiny před finále se konala porada, na níž byly rozdané úkoly a všichni přesně věděli, co mají dělat. Najatou bezpečnostní agenturu nevyjímaje. A není to ani o stadiónu, protože semifinálový exces se udál v Edenu, který je nejmodernějším stadiónem u nás.
Řádící fanoušci během finále Ondrášovka Cupu mezi Olomoucí a Mladou Boleslaví.foto: ČTK/Luboš Pavlíček
O čem to tedy je?
O problému, s nímž se potýká celá Evropa. Naposledy třeba Polsko. U nás i o nedostatečné legislativně a chybějících zákonech. O chybějících finančních prostředcích na kamerové systémy, s nimiž by byla identifikace výtržníků snadnější. O zákonech, které by umožnily trestat provinilce v co nejkratší době.
Třeba také o tom, že policejní těžkooděnci zasáhli v Jihlavě až příliš pozdě. Teprve když několik stovek fanoušků zaplavilo hrací plochu, až v momentě, kdy se na hřišti strhly bitky...
Nechci házet špínu na policii, i když i mně se zdálo, že po závěrečném hvizdu zasáhla poměrně pozdě. Měla však údajně starosti se šarvátkami, jež se odehrávaly vzadu za tribunou. I bezpečnostní agentura měla zasáhnout dřív a rasantněji, protože bylo pozdě pokoušet se rozdělit oba tábory fanoušků v době, kdy už byly na hřišti a pustily se do sebe. Jenže tvrdit, že viníkem finálových událostí je ten či onen, je příliš zjednodušující.
Bitku mezi fanoušky Mladé Boleslavi a Olomouce se snažili zastavit pořadatelé.foto: ČTK/Luboš Pavlíček
Mluvíte o přešlapování na místě. Je možné se z něho pohnout, když drtivé většině klubů chybí peníze, jež by byly ochotny investovat do stadiónu a bezpečnostních opatření?
Problémy s fanoušky po deseti, dvanácti letech přešlapování na jednom místě vygradovaly, takže nastal čas tlačit na politickou reprezentaci a snažit se do parlamentu dostát a prosadit zákony, které by pro fotbalové chuligány přinesly přísnější tresty. Jinak opravdu nevím.
A co se třeba vrátit k vysokým plotům, železným mřížím, ocelovým klecím, v nichž by byli uzavřeni ti nejradikálnější rowdies.
Zavírat lidi do klecí mi připadá nedůstojné, ale na druhou stranu, když jsem viděl tu zvěř valící se zezadu na hřiště, bylo mi ze všeho smutno.
