Článek
Po léta jste byl zvyklý do brány nikoho nepouštět, teď pro změnu čekáte na příležitost vy sám. Vyhlížíte hodně netrpělivě, až se otevře přestupové okno a budete moci z Chelsea odejít?
To není otázka pro mě, ale pro klub.
Za zeptání ale člověk nic nedá...
Ptají se mě všichni, ale jako hráč si nemohu vybírat. Mám v Chelsea dva roky smlouvy a na klubu tudíž je, aby rozhodl. Když řekne: Budeš tady, pak samozřejmě zůstanu.
Za léta odkroucená v barvách Blues ale už máte na Stamford Bridge jisté výsadní postavení, takže prý i proto jste přišel za vedením, aby vás uvolnilo na půlroční hostování, a vy jste mohl pravidelně chytat. Alespoň v tomto duchu se na ostrovech hodně spekuluje.
Tak to nevím, kde se podobné spekulace vzaly a kde je angličtí novináři sebrali. Nic takového se nestalo.
A kdybyste mohl, třeba čistě hypoteticky, podobnou cestu volit? Zkusil byste přijít s takovýmto požadavkem za trenérem a klubovým vedením? Vždyť by to pomohlo vám i třeba české reprezentaci!
Já podobné hypotetické otázky skutečně neřeším, protože znám postoj klubu. A tan mě nikam nepustí. Řeším jen to, abych odchytal co největší počet zápasů za Chelsea a reprezentaci.
Jenže k tomu je zřejmě cesta složitá. V Ligovém poháru proti Shrewsbury jste zachytal výborně. V Lize mistrů jste Mariboru dělal také, co jste mohl, znovu vás zahrnovala samá chvála, ale trenér Mourinho vás přesto v dalším ligovém zápase nepostavil.
Kouč vybírá sestavu a rozhoduje. Já trénuji a připravuji se tak, abych byl dokonale připravený, když se mezi tyče dostanu.
Existuje alespoň dohoda, že budete pravidelně chytat Ligu mistrů?
Nic takového.
Vaše pozice je o to složitější, že Mourinho nemá sebemenší důvod do sestavy zasahovat, neboť váš tým se v úvodu nové ligové sezóny rozjel přímo neskutečně. Jedenáct kol a už vede o čtyři body před Southamptonem a o osm před obhájcem titulu Manchesterem City.
Prvních jedenáct zápasů nám skutečně vyšlo na výbornou, neboť jsme vyhráli i utkání, která se pro nás nevyvíjela dobře. Hrajeme konzistenčně dobře, sbíráme body, zatímco největší soupeři je ztrácí. Mužstvo šlape, a proto trenér skutečně nemá důvod do sestavy zasahovat. Mně proto nezbývá, že zůstat trpělivý.
Trenér konkurenčního Arsenalu Wenger váš už dokonce pasoval na nového mistra. To se asi příjemně poslouchá?
Asi proto, abychom podlehli uspokojení, nic jiného v tom nevidím.
Může se něco podobného přihodit? Dopustil by Mourinho takovýto stav?
Ani nemusí... Máme dost zkušený tým na to, abychom sami věděli, že po jedenácti odehraných kolech ještě nikdo nikdy titul nezískal. Samo sebou, může se stát všechno, ale my si uvědomujeme, že máme vše ve svých rukách, pokud budeme v dosavadním trendu pokračovat. I v tom je naše výhoda.
V čem se podle vás udála s Chelsea nevětší proměna v porovnání s loňskou sezónou, kdy vás přece už také vedl Mourinho?
Hlavní proměna nastala příchodem Fábregase a Diega Costy. I v loňské sezóně jsme si připravovali šance, ale protože jsme je neproměňovali, ztráceli jsme body i zápasy. Letos ale brankové příležitosti dovedeme zužitkovat, takže jsme se prokousali i duely, jež se pro nás nevyvíjely dobře. Body nerozdáváme a tím dostáváme soupeře pod tlak.
Už se dokonce začíná počítat a kalkulovat, zde překonáte vlastní bodový rekord v Premier League z roku 2005, kde jste získali 95 bodů, a zda jako vůbec první tým v historii soutěže překonáte magickou hranici sta bodů. Je to reálné?
Na odpověď je brzy, protože nejsmě ještě ani ve třetině soutěže. Vždyť jsme odehráli teprve jedenáct kol, i když pravdou je, že jsme v nich neprohráli.
Máte pocit, že současný tým Chelsea je lepší než ten, s nímž jste zmiňovaný rekord vytvořil a získal s ním dva tituly v řadě?
Na srovnání je rovněž brzy. Současný tým ještě nic nevyhrál. Až získá stejný počet trofejí, jak ten před devíti lety, můžeme to zkusit.
