Článek
Více než týden uplynul a vy už asi víte, jak jste s pochodil s brazilským koučem Carlosem Albertem, jehož jste české fotbalové generalitě předložil jako uchazeče o místo u národního týmu.
To tedy nevím, protože nikdo se z Prahy zatím neozval. Přitom z profesního hlediska i z pouhé slušnosti bychom nějakou reakci očekávali.
Ale vždyť přece už po prvním sezení tuzemské generality jasně zaznělo, že vzdálenost mezi brazilským a českým fotbalem je příliš veliká...
V dnešní době? Ve fotbale? Na exhibičních cestách našeho týmu hvězd a legend Brasil masters i na cestách s králem fotbalu Pelém vidím, že žádné vzdálenosti neexistují. Ve sportu a ve fotbale už vůbec ne.
Možná tuzemskou fotbalovou generalitu odradilo vaše jméno?
Mám z Čech i ze Slovenska své zkušenosti. Lživou diskreditační kampaň tam klidně spustí proti prezidentovi, ministrům i třeba samotnému Pánu bohu, takže proč bych měl být výjimkou já?! Nešlo a nejde ale přece o mě, i když mé jméno v jižní Americe i v USA otevřelo mnoha lidem v branži spoustu neodemknutých dveří, ale o světoznámého fotbalistu, jehož zastupuji jako manažer.
Jenže vy jste nabídku poslal a jste pod ní podepsán. Možná i proto byla zpochybňována, hned jak na Strahov přišla.
To snad proto, že jsem účelově spojován s exhibičním utkáním Brasil Masters v Praze v roce 1997? Že se o Borbélym pořád vykládá, že přijel s brazilskými hráči druhé garnitury, že exhibice na Letné skončila fiaskem, neboť na ni přišlo jen 4700 platících diváků?
Zřejmě...
Ale já s ní neměl nic společného, protože pořadatelem byla firma Interkoncerts. Pravdou je, že na celé akci tehdy prodělala, neboť neměla s pořádáním fotbalových zápasů zkušenosti a nasadila šíleně vysoké vstupné, k nám se však zachovala mimořádně profesionálně a dojednanou gáži vyplatila do posledního dolaru. A my měli v týmu mistry světa, kapitána brazilské reprezentace, hráče světového kalibru, jako Rivellino, Edu, Amaral, Paolo Sergio, Pires. Na objednávku bývalého fotbalového internacionála a jeho kamaráda bulvárního novináře však vznikla kampaň, že za vším stojím já, i když jsem se celé akce zúčastnil pouze jako manažer brazilského týmu.
A tu nálepku máte v českém fotbale pořád.
Protože proti závisti, lžím a hlouposti se prostě nedá bojovat. Kdybych se já měl pozastavovat nad tunami špíny, kterou jsem v českých médiích četl na adresu pánů Košťála nebo Mokrého, neangažoval bych se s nabídkou ani minutu.
Přesto jste se angažoval a Carlose Alberta Torrese za trenéra české reprezentaci nabízel.
Protože jsem se dozvěděl, že český fotbal hledá reprezentačního kouče. Věděl jsem i o tom, že vážným kandidátem na tuto funkci je můj kamarád Ivan Hašek a proto jsem počkal, až nabídku oficiálně odmítne, i když mně bylo dopředu jasné, že vzhledem k jeho inteligenci, vzdělání i lukrativnímu angažmá v Arábii za daného stavu věcí českou reprezentaci nevezme. Teprve poté jsme se na toto téma začali bavit s kapitánem brazilských mistrů světa Carlosem Albertem Torresem, jenž je hráčem výběru hvězd a legend Brasil Masters. Vyžádal si den na rozmyšlenou a souhlasil, abych zájem prezentoval a nabídku včetně plné moci do Prahy poslal.
To jste si opravdu dělali naděje?
Žádné velké naděje jsme do kandidatury nevkládali, spíše jsme si chtěli ověřit profesionální a charakterové vlastnosti české fotbalové generality. A naivně jsme se domnívali, že proběhne seriózní výběr, že vedení českého fotbalu si udělá analýzu kandidátů, bude chtít znát jejich filosofii, představy, podmínky a teprve pak se vysloví.
Asi jste se nezklamali, když si papírově první muž českého fotbalu Pavel Mokrý popletl kapitána mistrů světa Carlose Alberta Torrese s trenérem brazilských šampiónů Carlosem Albertem Parreirou.
Mě už v souvislosti s česko - slovenským fotbalem a lidmi, kteří v něm působí, nepřekvapí nic. Bral jsem to jako realitu. I když trapnou a vyznívající jako mezinárodní ostuda. Carlose Alberta pak záměna rozesmála a glosoval ji slovy: Zlobím se jen na to, že si mě nespletli s Marilyn Monroe, protože to byla krásná ženská.
Takže co teď přijít s dalším kandidátem, kterého by česká fotbalová generalita znala a jeho jméno si nepletla?
Klidně bych mohl nabídnout Carlose Alberta Parreiru nebo mága všech mágů Maria Zagala, ale jaký by to mělo smysl?! Zase účinkovat v trapné kauze? Takové trenéry by nemohl český fotbal zaplatit. A navíc si uvědomuji, že po trapném faux pas je vzdálenost mezi českým a brazilským fotbalem nikoli značná, ale přímo kosmická.
A co nabídnout Carlose Alberta Torrese slovenské reprezentaci. Jána Kociana od ní sice odvolali a do funkce instalovali Vladimíra Weisse, ale kdoví?!
Nic takového nepřichází v úvahu, protože slovenský fotbal ve světě nic neznamená, je neviditelný a absolutně neprodejný. Janko Kocian je velice korektní trenér a inteligentní člověk, ale stejně dopadl, jak dopadl...Snad nový trenér Vlado Weiss pozvedne herní projev a kvalitu slovenské reprezentace natolik, že vylepší její katastrofální image. Je to mladý trenér s progresivním myšlením a když se to nepodaří jemu, pak už nikomu. Změnit se ale musí celý slovenský fotbal, neboť už léta bloudí v začarovaném kruhu, v němž se všichni zainteresovaní navzájem jen chválí a poplácávají po zádech. Na Slovensku je to trapné a amatérské divadlo bez základních aspektů kvality a profesionality, což mohu tvrdit, neboť tamní fotbalové poměry znám.
