Článek
"Nejsem střelec, spíš je mým úkolem posílat do šestnáctky míče, z nichž by těžili útočníci. Když se ale povede gól, jako byl tenhle nebo trefa do horního růžku v nedávném duelu se Skopje, potěší mě to. Rozhodně však nešílím z toho, jestli dám hezký gól," říkal rozvážně Poborský, který je služebně nejstarším hráčem v reprezentaci. Debutoval v únoru 1994 v historicky prvním utkání samostatné české reprezentace v Turecku, kde tehdy vyhrál výběr trenéra Uhrina 4:1. Od té doby spočítá absence v národním týmu na prstech jedné ruky.
"Pořád mám motivaci, ale na druhou stranu už jsem v reprezentaci hrozně dlouho. Trenéři ale určitě najdou vhodnou náhradu. Vždyť za těch deset let si zahrálo na pravém okraji středové řady hodně málo hráčů. O překonání rekordu rozhodně nepřemýšlím. Jdu zápas od zápasu. Ale také se mu nebráním. Myšlenka, že bych mohl být prvním českým reprezentačním stovkařem mě pak nechává úplně klidným," dodal.
Ke stovce chybí třináct zápasů
Přitom k tomuto magickému číslu mu chybí třináct zápasů. Čistě matematicky vzato, pokud by Poborskému vydrželo jeho železné zdraví, mohl by Nehodův rekord vyrovnat už letos v říjnu v závěrečném utkání kvalifikace o postup na ME 2004, které uvidí Vídeň. Magické stovky by pak mohl dosáhnout příští rok. Lze předpokládat, že reprezentace, pokud postoupí do Portugalska, by sehrál před tím alespoň čtyři přípravné zápasy. Na ME by se určitě prezentovala ve skupině dalšími třemi utkáními. Na podzim 2004 pak začne kvalifikace na MS 2006 a jistě by se hráli nejméně tři zápasy.
To je jedna z variant. Může se však stát, že český tým půjde do listopadové baráže, což jsou dva zápasy a Poborský by si už letos připsal dvaadevadesát utkání. Na ME by mužstvo také mohlo postoupit ze skupiny a Poborský by se stal stovkařem třeba už na začátku příštího léta. "Tak tahle čísla mě nechávají úplně klidným. Vůbec se tím nezabývám. Spíš přemýšlím o tom, že možná příští rok ukončím kariéru. Uvidíme, jak mi bude sloužit zdraví a jak užitečný budu pro reprezentaci. Určitě bych se však chtěl loučit nějakým úspěchem, což platí i o mých dalších spoluhráčích, kteří ještě pamatují slavné EURO 1996," pravil Karel Poborský.
