Rubriky:

Reprezentace

V Hamburku je to pohoda. Teď ji chci zažívat i v reprezentaci, přeje si Jarolím

3. září 2009 10:30

Dorazil na reprezentační sraz v náramném rozpoložení... V bundesligovém Hamburku prodloužil o další tři roky smlouvu, která mu navíc garantuje, že po skončení kariéry může v klubu další tři roky pracovat, spoluhráči ho opět zvolili kapitánem, po čtyřech kolech nové sezóny jeho tým vede tabulku. „Pohoda. Teď už jenom uspět na Slovensku,“ přeje si legionář ve službách Hamburku David Jarolím.

 

David W. Cerny, Reuters

Před sezónou přicházely z Německa rozporuplné informace, že míníte v Hamburku skončit a zamířit na jinou štaci. Proto dost překvapilo, že jste se nakonec dohodl na nové smlouvě. A dokonce na další tři roky!

Nechtělo si mi nikam odcházet, protože za šest let jsem si v Hamburku zvykl a jsem v klubu spokojený. Zvláště, když se podmínky rok od roku zlepšují. V bundeslize i u nás v Hamburku. Proto jsem se dohodl na prodloužení smlouvy o další tři roky s tím, že po skončení kariéry budu moci v klubu ještě tři další roky pracovat.

Vy chcete končit už za tři roky? Vždyť to vám bude teprve třiatřicet...

Podstatné ale bude, jak se budu cítit a zda budu zdravý. To bych pak samozřejmě chtěl hrát dál a do Hamburku bych se vrátil, až když s fotbalem doopravdy skončím.

Takže na závěr kariéry byste přece jen chtěl změnit štaci?

Přiznám se, že s myšlenkou na španělský či anglický fotbal koketuji, ale až tak daleko do budoucnosti nemyslím. Teď hraji v Hamburku a konečně se chceme probojovat do vytoužené Ligy mistrů. Letos by to mohlo vyjít.

To se s mužstvem odehrála po příchodu trenéra Labbadii tak zázračná proměna, že si troufáte na Champions League?

Hrajeme jiný fotbal a hlavně v trochu odlišném rozestavení, než za předchozího kouče Jola. Labbadia preferuje systém 4 - 1 - 3 - 2, přičemž musíme praktikovat těsný presink a rychlý přechod do útoku. Hodně jsme se tomu v přípravě věnovali a v hned v úvodu bundesligy se výsledky dostavily.

Po příchodu Bruno Labbadii se zřejmě změnila i vaše role v mužstvu...

Ani moc ne, protože s Brazilcem Zé Robertem se ve středu hřiště navzájem perfektně doplňujeme. Na nějaký defenzivní štít si totiž v Hamburku nehrajeme, dostáváme dost volnosti, takže jeden prostě vyráží dopředu a druhý zůstává a jistí obranu. A se Zé Robertem nám to klape, protože on je ve hře dopředu hodně silný a dozadu také nic nevypustí.

Takže vaše role na hřišti se nezměnila a postavení v mužstvu také ne. Stejně jako za trenéra Jola jste zůstal kapitánem...

Jenže zatímco předchozí kouč mě kapitánem jmenoval, tentokrát mě spoluhráči zvolili. To těší samozřejmě daleko víc.

V Hamburku došlo během léta vůbec k řadě změn - zatímco dlouholetá opora Olič odešla, mezi novými posilami se objevil nejen Zé Roberto, ale třeba i další český reprezentant David Rozehnal. Jaká je vůbec jeho současná pozice?

Zpočátku to měl těžké, neboť přišel na poslední chvíli, takže s námi neabsolvoval přípravu a před startem sezóny nedohrál žádný zápas. Trenér s ním ale počítá, což ostatně v posledních dvou bundesligových duelech dokázal. Davida postavil a on si jak proti Kolínu, tak i proti Wolfsburgu vedl velice dobře. Přitom uhlídat Džeka a Graffiteho nebylo vůbec jednoduché.

Z kádru vašeho týmu se ve vší tichosti vytratil Tavares, který přestupoval ze Slavie do Hamburku s velkou pompou. Co se s ním vůbec stalo?

Dostal se do nepříjemné pozice, protože nový trenér  si přivedl své posily a Tavares se prostě do kádru nevešel. Sezóna je ale dlouhá, takže časem se zase prosadí.

Zatímco v Hamburku se vám daří a mužstvo táhnete už několik let k bundesligovým výšinám, v české reprezentaci se stále nemůžete prosadit. Proč nedokážete zopakovat výkony podávané v Německu i v národním týmu?

Těžká otázka, i když nemyslím, že bych třeba právě v posledním přípravném duelu proti Belgii podal špatný výkon. Někdy to jde člověku lépe, jindy hůře, ale pokaždé se snažím ze sebe vydat maximum. V Hamburku je to pochopitelně jiné i v tom, že jeho dres oblékám už sedmým rokem a se spoluhráči jsem daleko víc sehraný.

Už v sobotu čeká na českou reprezentaci klíčový kvalifikační zápas na bratislavském Tehelném poli proti Slovákům. Duel o postupovou naději. Utkání o bytí a nebytí. Jste schopni ho zvládnout?

Všichni jsme zvyklí hrát velké zápasy před velkou diváckou kulisou, v čemž je naše výhoda, neboť Slováci toho přece jen tolik odkopáno nemají. Navíc oni budou nastupovat pod tlakem, protože jsou favority, zatímco my jsme v klidu. Prostě všechny předpoklady, abychom uspěli.

Jenže všechny předpoklady jste měli i na jaře na pražské Letné v prvním díle vzájemné konfrontace a přesto jste se Slovenskem prohráli...

Horší jsme ale rozhodně nebyli, což je dobré si také připomenout. Kdyby za stavu 1:1 neskončila má střela na tyči, ale v síti, mohlo utkání dopadnout úplně jinak. Teď nás čeká zápas, který všichni vnímáme jako první ze série finálových, a podle toho do něho také půjdeme.

Zdeněk Pavlis, Sport.cz

Zrušit


Časová osa: Reprezentace

Filtr článků - Reprezentace