Článek
Před sezónou přicházely z Německa rozporuplné informace, že míníte v Hamburku skončit a zamířit na jinou štaci. Proto dost překvapilo, že jste se nakonec dohodl na nové smlouvě. A dokonce na další tři roky!
Nechtělo si mi nikam odcházet, protože za šest let jsem si v Hamburku zvykl a jsem v klubu spokojený. Zvláště, když se podmínky rok od roku zlepšují. V bundeslize i u nás v Hamburku. Proto jsem se dohodl na prodloužení smlouvy o další tři roky s tím, že po skončení kariéry budu moci v klubu ještě tři další roky pracovat.
Vy chcete končit už za tři roky? Vždyť to vám bude teprve třiatřicet...
Podstatné ale bude, jak se budu cítit a zda budu zdravý. To bych pak samozřejmě chtěl hrát dál a do Hamburku bych se vrátil, až když s fotbalem doopravdy skončím.
Takže na závěr kariéry byste přece jen chtěl změnit štaci?
Přiznám se, že s myšlenkou na španělský či anglický fotbal koketuji, ale až tak daleko do budoucnosti nemyslím. Teď hraji v Hamburku a konečně se chceme probojovat do vytoužené Ligy mistrů. Letos by to mohlo vyjít.
To se s mužstvem odehrála po příchodu trenéra Labbadii tak zázračná proměna, že si troufáte na Champions League?
Hrajeme jiný fotbal a hlavně v trochu odlišném rozestavení, než za předchozího kouče Jola. Labbadia preferuje systém 4 - 1 - 3 - 2, přičemž musíme praktikovat těsný presink a rychlý přechod do útoku. Hodně jsme se tomu v přípravě věnovali a v hned v úvodu bundesligy se výsledky dostavily.
Po příchodu Bruno Labbadii se zřejmě změnila i vaše role v mužstvu...
Ani moc ne, protože s Brazilcem Zé Robertem se ve středu hřiště navzájem perfektně doplňujeme. Na nějaký defenzivní štít si totiž v Hamburku nehrajeme, dostáváme dost volnosti, takže jeden prostě vyráží dopředu a druhý zůstává a jistí obranu. A se Zé Robertem nám to klape, protože on je ve hře dopředu hodně silný a dozadu také nic nevypustí.
Takže vaše role na hřišti se nezměnila a postavení v mužstvu také ne. Stejně jako za trenéra Jola jste zůstal kapitánem...
Jenže zatímco předchozí kouč mě kapitánem jmenoval, tentokrát mě spoluhráči zvolili. To těší samozřejmě daleko víc.
V Hamburku došlo během léta vůbec k řadě změn - zatímco dlouholetá opora Olič odešla, mezi novými posilami se objevil nejen Zé Roberto, ale třeba i další český reprezentant David Rozehnal. Jaká je vůbec jeho současná pozice?
Zpočátku to měl těžké, neboť přišel na poslední chvíli, takže s námi neabsolvoval přípravu a před startem sezóny nedohrál žádný zápas. Trenér s ním ale počítá, což ostatně v posledních dvou bundesligových duelech dokázal. Davida postavil a on si jak proti Kolínu, tak i proti Wolfsburgu vedl velice dobře. Přitom uhlídat Džeka a Graffiteho nebylo vůbec jednoduché.
Z kádru vašeho týmu se ve vší tichosti vytratil Tavares, který přestupoval ze Slavie do Hamburku s velkou pompou. Co se s ním vůbec stalo?
Dostal se do nepříjemné pozice, protože nový trenér si přivedl své posily a Tavares se prostě do kádru nevešel. Sezóna je ale dlouhá, takže časem se zase prosadí.
Zatímco v Hamburku se vám daří a mužstvo táhnete už několik let k bundesligovým výšinám, v české reprezentaci se stále nemůžete prosadit. Proč nedokážete zopakovat výkony podávané v Německu i v národním týmu?
Těžká otázka, i když nemyslím, že bych třeba právě v posledním přípravném duelu proti Belgii podal špatný výkon. Někdy to jde člověku lépe, jindy hůře, ale pokaždé se snažím ze sebe vydat maximum. V Hamburku je to pochopitelně jiné i v tom, že jeho dres oblékám už sedmým rokem a se spoluhráči jsem daleko víc sehraný.
Už v sobotu čeká na českou reprezentaci klíčový kvalifikační zápas na bratislavském Tehelném poli proti Slovákům. Duel o postupovou naději. Utkání o bytí a nebytí. Jste schopni ho zvládnout?
Všichni jsme zvyklí hrát velké zápasy před velkou diváckou kulisou, v čemž je naše výhoda, neboť Slováci toho přece jen tolik odkopáno nemají. Navíc oni budou nastupovat pod tlakem, protože jsou favority, zatímco my jsme v klidu. Prostě všechny předpoklady, abychom uspěli.
Jenže všechny předpoklady jste měli i na jaře na pražské Letné v prvním díle vzájemné konfrontace a přesto jste se Slovenskem prohráli...
Horší jsme ale rozhodně nebyli, což je dobré si také připomenout. Kdyby za stavu 1:1 neskončila má střela na tyči, ale v síti, mohlo utkání dopadnout úplně jinak. Teď nás čeká zápas, který všichni vnímáme jako první ze série finálových, a podle toho do něho také půjdeme.
