Rubriky:

Reprezentace

Nešťastná třináctka dovedla smolaře Černého až do reprezentace

20. května 2010 17:26 - PRAHA

Pět let po svém ligovém debutu se těší i na premiéru ve fotbalové reprezentaci. Dvaadvacetiletý Milan Černý, ofenzivní záložník Slavie, by se v Americe buď proti Turecku, nebo proti Spojeným státům na trávníku objevit měl. A až na hřiště vkročí, završí se jeho příběh, který připomíná pohádku se šťastným koncem. K happy endu se musel probojovat přes tři vážné operace.

 

Jan Handrejch, Právo

Byl v tom velký kus odvahy, když loni na jaře v kabině slávistického áčka sáhl po dresu s nešťastnou třináctkou na zádech. Až do té doby musel mít Milan Černý všechno třikrát a radost z toho většinou vůbec neměl...

Když kouč Karel Jarolím představil v květnu 2005 v ligovém utkání v Příbrami hned tři mladíky najednou, bylo to ještě v pořádku. „Fotil jsem se společně s Jirkou Studíkem a Markem Suchým. Byl to televizní zápas, takže jsme hned šli i před kameru,“ vzpomíná Černý.

Talent měl veliký, ale o rok později se v dresu reprezentace do 19 let v Doněcku vážně zranil a magie trojek se obrátila proti němu. Z áčka Slavie na tři roky vypadl, problémy měl postupně se třemi partiemi kolena (přední křížový vaz, meniskus, chrupavka) a musel podstoupit tři operace. „Občas jsem ztrácel naději. Teprve po poslední operaci jsem věděl, že už to bude dobré.“

Květen 2005 - slávista Milan Černý (druhý zprava) mezi dalšími ligovými debutanty Studíkem (vpravo) a Suchým.Květen 2005 - slávista Milan Černý (druhý zprava) mezi dalšími ligovými debutanty Studíkem (vpravo) a Suchým.foto: Slavia.cz

Táta slavil titul na bruslích, syn v kopačkách

Až v minulé sezoně se slávistický smolař vrátil. Nejdřív v dresu béčka, během pohárových zápasů se Zlínem se pak posunul do áčka. A když dal v odvetě i gól, byl to velký den Černých. Táta Milan, který hrával ligu za hokejovou Spartu a získal s ní titul, totiž jen pár hodin předtím nastoupil jako nový kouč hokejistů Benátek nad Jizerou.

„Že budu hrát fotbal, na to si táta zvykl od mých osmi let. Hokej jsem přes zimu zkusil v Černošicích, ale pak jsem šel na nábor fotbalové Slavie a už tady zůstal,“ vyprávěl Černý junior.

O pár dnů později bylo jasné, že zpátky do béčka už ho Jarolím nepustí. Mladík totiž jako střídající žolík nastoupil do ligové bitvy s Mladou Boleslaví a díky jeho parádní trefě nakonec domácí odvrátili porážku. To byl cenný příspěvek k mistrovskému titulu. „Měl jsem slzy v očích. Byl to můj nejkrásnější a nejdůležitější gól. Měl jsem ale i trochu kliku. Nesmím vyletět moc nahoru,“ předsevzal si.

První střely chytala babička

Jeho příběh se opravdu v dobré obrátil, i když mu od loňského jara zůstala na zádech nešťastná třináctka. „Vzal jsem si ji a nikdo nic nenamítal, tak už si ji asi nechám,“ usmíval se.

„Milan se umí prosadit v soubojích jeden na jednoho. Charakterově je dobrý, má obrovskou vůli po vítězství. Jeho předností je určitě také střelba, zakončení,“ charakterizuje mladíka trenér reprezentační jedenadvacítky Jakub Dovalil.

Slavia letos prožila černou sezonu pod psa. Dravý a přitom skromný mladík je však příslibem, že v Edenu bude zase líp. Velkou radost z jeho nominace do národního týmu měla i babička Marta, která vnuka k fotbalové kariéře postrčila. „Právě s babičkou jsem vlastně na zahradě u nás v Kosoři s fotbalem začal. Bylo mi asi pět, ze dvou dřev udělal branku, babička si do ní stoupla a já na ni střílel,“ vzpomíná. „Když jsem teď odjížděl na reprezentační sraz, chtěla mi pro štěstí udělat křížek na čelo. Říkal jsem babi, to už se dneska nedělá...“

Květen 2010 - slávista Milan Černý (druhý zleva) jako debutant na svém prvním tréninku s národním týmem.Květen 2010 - slávista Milan Černý (druhý zleva) jako debutant na svém prvním tréninku s národním týmem.foto: ČTK/Michal Krumphanzl

I jedna minutka by byla v Americe skvělá...

Kvůli kalvárii zranění přišel téměř jistě o senzační stříbro, které před třemi lety přivezla z mistrovství světa v Kanadě dvacítka. Když se však před pár dny blížila Bílkova nominace do Ameriky, dostal od svého manažera Pavla Zíky zprávu, aby se snažil, protože to vypadá nadějně.

„Zatím jsem měl fotbalový život jako na houpačce. V reprezentaci je spousta kvalitních hráčů, tak budu šťastný, když se na trávníku vůbec objevím. I jedna minuta by byla skvělá,“ zasní se smolař Černý.

Za očistec, kterým prošel, by si jich zasloužil i víc...

dos, zp, Sport.cz

Zrušit


Časová osa: Reprezentace

Filtr článků - Reprezentace