Článek
Máte před sebou zápas jara, ale dost možná i roku a celé kvalifikace o EURO 2012 vůbec. Při zdůvodňování nominace jste argumentoval perspektivou a reprezentační budoucností. Nenapadlo vás ani na chvíli dát dohromady nejsilnější a nejzkušenější výběr, s nímž byste se mohl Španělům postavit? Povolat Ujfalušiho, Jankulovského nebo Jarošíka?
Jak Ujfaluši, tak i Jankulovski prohlásili, že o reprezentaci zájem nemají a já je přemlouvat nebudu. Pokoušeli jsme se o to několikrát a vždy bezvýsledně. S Jarošíkem jsem na jaře mluvil, ale ani on neprojevil o národní mužstvo zájem. Chce se soustředit na působení v klubu.
A co třeba Horváth? Svými výkony táhne lídra z Plzně a je ve výtečné formě, standardní situace zahrává mistrně, a reprezentace se nikdy nevzdal...
I o něm jsem přemýšlel, ale nakonec jsem se rozhodl pro Morávka z německého Kaiserslauternu, jenž má reprezentační perspektivu. Povolávat Horvátha na jeden zápas by nemělo logiku.
Jenže onen jeden zápas v Granadě může být zápasem klíčovým...
Jasně, bodové manko z podzimního domácího zápasu s Litvou někde nahnat musíme a proč se tedy o to nepokusit právě ve Španělsku?! Jenže když jsem si v případě Horvátha dával dohromady pro a proti, stejně mi vycházel spíše Morávek.
O nominaci Pavla Horvátha uvažoval trenér reprezentace Michal Bílek jenom chvíli. foto: Právo/Milan Malíček
Takže jste přesvědčen, že jste dal dohromady nejsilnější možný tým, jaký vám český fotbal nabízí?
To jsem si myslel už před podzimní kvalifikací s Litvou a dobře to nedopadlo. Ale teď přesto odpovídám ano, hráči, jež jsem nominoval, patří k nejlepším, takže jde o nejlepší mužstvo, které můžeme mít k dispozici.
Tudíž mu věříte a jste přesvědčen, že s ním poslední březnový pátek můžete v Granadě proti Španělům uspět. Dá se to vůbec?
Viděl jsem Španělsko mockrát, na vlastní oči jsem viděl tři jeho zápasy na mistrovství světa, studoval videozáznamy. Recept existuje... Zatažená obrana, brejky, to je jeden ze způsobů, jak proti nim hrát.
Nejde o způsob, ten teoreticky ovládají všichni. Na Barcelonu i Arsenal každý přijede s tím, že ví, jak proti ní hrát, aby nakonec odjel s porážkou...
Španělé mají vynikající tým, ale Barcelona je ještě nad nimi, protože má ve svých řadách fenomenálního Messiho. Ten si dovede poradit v jakékoli situaci.
Říkáte, že jste viděl spoustu zápasů španělských mistrů světa a Evropy. U kterého z jejich soupeřů byste tedy hledal inspiraci?
Třeba u Chilanů, kteří s nimi sehráli fantastický zápas. Vyrovnali se jim pohybem i individuální technikou, presovali je už na jejich polovině, perfektně bránili, aby sami podnikali rychlé protiútoky. Kolumbijci a Švýcaři naproti tomu hráli ze zabezpečené obrany, což může být návod pro nás.
Zvláště když se hraje v Granadě na stadiónu s kapacitou pouhých 16 tisíc diváků a nikoli na některém ze španělských fotbalových kolosů. I to by vašemu týmu mohlo nahrát...
Nezabývám se tím, kde se zápas hraje, zajímá mě spíše soupeř, jenž je vynikající. Nemyslím totiž, že bude mít vliv to, zda se hraje v Granadě nebo někde jinde.
