Článek
Kde jste k problému se zády přišel?
Už na konci sezóny v Turecku jsem je cítil. Nepomohl mi ani dlouhý let do Japonska a cestování tam. O zpáteční devatenáctihodinové cestě ani nemluvě.
Jaký je aktuální stav?
Špatný. Bolí to.
Takže účast na turnaji pro vás nebyla dobrá volba...
Tak bych to neřekl. Chtěl jsem jet, ale nenapadlo mě, že z toho bude takový problém. Alespoň jsem si zahrál jeden poločas a nebyl tam úplně zbytečně. Přes veškerou péči fyzioterapeutů to vypadalo, že vůbec nenastoupím. Po prášcích a rozcvičení jsem nakonec mohl hrát. V samotném zápase s Japonskem to bylo v pohodě až do pětadvacáté minuty. Záda jsem vůbec necítil. Jenže pak jsem skočil rybičkou proti míči a bylo zle. Dohrál jsem poločas a musel střídat. Škoda, protože atmosféra na zaplněném jokohamském stadiónu byla fantastická.
Doma se hodně diskutovalo o tom, jestli vůbec mělo smysl do Japonska jet. Spousta hráčů se omluvila...
Ten turnaj měl velký význam, protože šanci dostali další hráči. Záloha byla skoro celá nová. Pro nováčky to byla odměna, pro trenéry nový poznatek, s kým mohou počítat. Určitě jsme tam ostudu neudělali, i když jsme nedali žádný gól, ale také žádný jsme od silných soupeřů nedostali. Japonci hráli v nejsilnější sestavě.
Jako zkušený hráč reprezentace jste viděl mezi nováčky někoho, kdo by se mohl do týmu zapracovat?
Určitě ano, ale nechci jmenovat... Všichni kluci dělali maximum, aby se ukázali v co nejlepším světle. V tak těžkých zápasech ale nemůžete čekat, že se nováčkům všechno povede. Vážím si toho, co odvedli, a jak dobře zapadli do kolektivu.
Vrátím se ještě k vašim zádům. Nezkazí vám dovolenou?
Nezkazí, mám naplánovaný klid na sedm až deset dní. Ten bych si dal stejně, i kdybych neměl ty problémy. S kondičním trenérem Alešem Kaplanem se pak začnu připravovat na novou sezónu. Nějakou dovolenou jsem zatím ani neplánoval, protože z klubu nám ještě nedali vědět, kdy v červenci přesně začneme. I tak mi trenér slíbil, že mohu naskočit o týden později. Navíc se hned jede na soustředění do Rakouska. K týmu se připojím asi až tam.
Když se ohlédnete za sezónou, jaká byla z vašeho pohledu?
Nebyla nejhorší, i když jsem o pořádný kus přišel kvůli těžkému zranění. Ale hned po návratu jsem naskočil do sestavy. Ligu jsme sice nezachránili, alespoň jsme vyhráli Turecký pohár, takže jsme nezůstali bez trofeje. Vrátil jsem se také do reprezentace.
Na podzim pokračuje kvalifikace. Kudy povede cesta na EURO?
Malinko nám to usnadnila Litva prohrou v Lichtenštejnsku, ale postup si stejně musíme vybojovat sami. K tomu je třeba uspět ve Skotsku a v Litvě a mezi tím bodovat doma se Španělskem. A pak samozřejmě úspěšně projít ošemetnou baráží. Bude to ještě hodně těžké, ale máme na to, a hlavně všechno držíme ve svých rukách, nemusíme spoléhat na cizí pomoc.
