Rubriky:

Reprezentace

Vácha proti Ukrajině zářil. Ale už neplatí, že po dvou kličkách roste do nebes

14. června 2011 08:19

Nejprve překvapil trenér Dovalil, když ve středu základní sestavy pro zahajovací duel českého týmu do jednadvaceti let na evropském šampionátu v Dánsku našel místo pro Lukáše Váchu. O druhý šok se pak postaral záložník samotný, když i přes svoji výšku čněl nebojácným výkonem nad všechny ostatní. Jen parťák z klubu i národního týmu Dočkal jej zastínil. Avšak i díky labužnické přihrávce právě od dvaadvacetiletého rodáka z Prahy před druhým gólovým zářezem. „Křiknul si, a tak mi bylo jasné, že je postavený ještě lépe než já,“ nedělal z nezištné přihrávky vědu Vácha.

 

Radek Malina, Právo

Před šampionátem jste místo v sestavě neměl zdaleka jisté, v prvním vystoupení na turnaji jste však patřil s Dočkalem k nejlepším na hřišti. Cítil jste, že jde o váš zápas?

Byl jsem na utkání nadržený. Strašně jsem se těšil. A pochopitelně měl patřičnou radost z místa v základní jedenáctce. Doufám, že jsem trenéra nezklamal a řekl si o místo i do dalších zápasů.

Měl jste dopředu tušení, zda se na vás dostane?

Trenér nám sestavu říká ráno v den zápasu. Mohl jsem jít z lavičky, abych hru oživil stejně jako od první minuty. Navíc nebylo jisté, jestli půjdu na kraj obrany, zálohy či do jejího středu.

Je vaše univerzálnost velkou výhodou? Nebo naopak cítíte, že někdy škodí?

V Liberci nastupuji v záloze pravidelně. V reprezentaci jsem odehrál baráž na postu obránce. Střídání postů mi nedělá problém. Jsem rád, že se dostanu na hřiště. Ve středu zálohy je v národním mužstvu velký přetlak. Morávek, Hořava, k tomu je potřeba počítat i Hlouška. Celkově máme silný kádr. Jsme spolu už delší dobu. Trenér nás viděl v přípravě a mohl posoudit, jak se kdo cítí.

Vy jste se cítil evidentně dobře.

Hodně mi pomohlo, že jsem nastoupil uprostřed hřiště s Bořkem Dočkalem a Marcelem Gecovem, s nimiž hraji v Liberci. Vyhovíme si a na hřišti jde každému z nás vzájemná spolupráce k druhu. Umíme přenést návyky z klubu i do zápasů reprezentace.

Zatímco někteří ze spoluhráčů se do přestávky evidentně báli hrát, vy jste měl kuráže na rozdávání, že?

Trenér nám vytýkal, že nemáme pohyb. Snažil jsem se běhat dopředu i pomáhat obraně a získávat míče, abych se dostal do zápasu. Měl jsem i hodně balonů od stoperů. Rozehrávka šla přes moji pozici. Navíc jsem se dostal k odraženým míčům za Tomášem Pekhartem. Trenér křičel od lajny, ať hrajeme na sebe, řekneme si o faul a snažíme se balón podržet. Tak jsem se snažil úkol splnit...

Vnímal jste svoji důležitost pro mužstvo v daném zápase s ohledem na jeho vývoj a nervozitu spoluhráčů?

Věděl jsem, že mi zápas sednul. Bavilo mě hrát. A na mém výkonu to bylo znát. Všichni mi po zápase gratulovali. Psala mi celá rodina. Máma, táta, přítelkyně Aneta, dokonce i děda a obě babičky. Jak jsou hrdí, že mi zápas povedl. A nejen mně. Celému týmu. Doufám i kvůli nim, že se dostaneme daleko.

Nebudete po tak vydařeném zápase nosit hlavu v oblacích?

Sám dobře vím, že jsem v lize zahrál třeba třikrát dobře a jednou katastrofálně. Trenér Rada v Liberci mi říkal, že po dvou kličkách vždycky strašně vyrostu. Ale už to neplatí. Kdybych měl takové sklony, seknou mě i kluci z Liberce, kteří mě znají. Navíc jsem si s trenérem Radou po výhře nad Ukrajinou volal. Gratuloval mi k výkonu i výhře a říkal, ať nelítám v oblacích. Abych šel do dalšího utkání s pokorou. Už vím, že nic nejde samo a po zápase, v němž jsem k nezastavení, že nejsem nejlepší.

Ve středu vás čeká souboj se Španělskem. Viděl jste jejich první zápas na turnaji s Anglií? Jak moc vás příští soupeř vystrašil?

Měli velkou převahu v držení míče, prakticky k ničemu Anglii nepustili. Až na jedinou akci. A draze zaplatili. Hrají stejně jako áčko. Pořád si balón ťukají, ať vedou nebo prohrávají. V jejich hře je spousta přihrávek na malém prostoru. Hodně si zaběháme. A musíme se pokusit nedělat fauly, aby neměli standardní situace. Ale my se jich nebojíme.

Radek Malina (Viborg), Sport.cz, Právo

Zrušit


Časová osa: Reprezentace

Filtr článků - Reprezentace