Článek
„A když budeme míč mít, nesmíme o něj snadno přicházet. Španělé nám ho jen tak nepůjčí, oni ho neodkopnou, nenapálí, ani třeba z rohu jen tak nazdařbůh do šestnáctky nepošlou,“ přidává legionář z Doněcku Tomáš Hübschman, jenž má z českých hráčů se španělskými fotbalisty nejvíc zkušeností.
Filozofie Španělů je prostá
Filozofie španělských mužstev – Barcelonou počínaje a reprezentací konče – je už léta prostá. „Když máme míč my, nemůže ho mít soupeř. A tudíž nám žádné nebezpečí nehrozí, naopak nebezpeční můžeme být my,“ hlásá jak kouč katalánského velkoklubu Guardiola, tak i trenér mistrů světa Del Bosque.
A hráči se tím řídí, jasná věc. Tuhle filozofii vzali za svou, protože poznali, že přináší úspěchy. Na klubové i reprezentační scéně.
Petr Čech vychytal šanci španělského kanonýra Davida Villy v jarní kvalifikaci v Granadě.foto: Reuters
„Drží míč a nepustí soupeře do hry, to je jejich filozofie. Pro každého protivníka je frustrující, když hodinu běhá, aniž by se vůbec dostal k míči. Z této frustrace se samozřejmě rodí psychická i fyzická únava a vznikají chyby, kterých pak Španělé využívají,“ ví své o přednostech pátečního protivníka gólman Petr Čech, jenž se s kluby zpoza Pyrenejí s Barcelonou v čele na scéně Champions League už také párkrát potkal. „Proto je tolik důležité nenechat se frustrovat. Jakmile k tomu dojde, skončí zápas přídělem.“
Oni si nahravají i při rohu, všiml si Hübschman
„Oni prostě držením míče a kombinací řeší naprosto všechno. Presování protivníka, situace u své brány, stejně jako třeba rohové kopy na půlce soupeře. Nikomu nechtějí půjčit míč, rohový kop rozehrají třeba ve trojici, jen aby o balón nepřišli a mohli ho předat volnému spoluhráči, který v akci pokračuje,“ poznal na vlastní kůži Tomáš Hübschman, jak těžko se proti španělským fotbalistům hraje a ještě obtížněji se brání.
„To dost dobře nejde, protože oni jsou na balónu strašně silní. Ovládají ho, protože jsou technicky perfektně vybaveni, jen tak o něj nepřijdou. Snad jedině k nim přistupovat hodně těsně, jenže problém je zase v tom, že oni jsou i rychlí a obrovsky pohybliví,“ medituje Petr Jiráček, na něhož na rozdíl do Hübschmana španělský trojboj teprve čeká. V pátek v reprezentačním podání, pak dvakrát v plzeňském dresu proti Barceloně na scéně Champions League.
Tomáš Hübschman (vpravo) ze Šachtaru Doněck bojuje o míč s Lionelem Messim z Barcelony.foto: ČTK/AP
„Budeme jen doufat, že zápasy důstojně zvládneme a vysloveně nepropadneme. Uhrát v pátek remízu by bylo fantastické,“ doufá Jiráček v dobré dny příští. Hübschman pochopitelně také, i když na rozdíl od Jiráčka poznal, jak těžké je uhrát se španělskými celky přijatelný výsledek. Natož je obrat o body. Jeho Šachtar Doněck se v jarním čtvrtfinále Ligy mistrů utkal dvakrát a dvakrát prohrál. Na Camp Nou 1:5, doma 0:1.
Balón nejen mít, ale také si ho vážit
„A to jsme se v Barceloně k míči dostávali a šancí měli víc, než kterékoli mužstvo, jež na Camp Nou hrálo před námi,“ s hořkostí vzpomíná na duel, za který byl jeho tým zahrnován chválou, ale jenž skončil výpraskem. A to přesto, že se tehdy k míči dostávali...
„Ono opravdu nestačí se k němu jen dostat, ale i si ho patřičně vážit. Držet ho, nebát se hrát, počínat si aktivně, nedopustit, aby Španělé převzali iniciativu zpátky. Zvláště, když budeme hrát doma a měli bychom být tudíž odvážnější než na jaře v Granadě,“ ví své Hübschman, který stejně jako všichni jeho reprezentační spoluhráči sleduje sestřihy ze zápasů Španělů v televizi na hotelovém okruhu.
„Jenže problém je v tom, že oni balón hned tak někomu nepůjčí a pořád ho drží. Proto k nim musíme přestupovat hodně těsně, abychom ho získali, neboť s míčem se hraje každému lépe. A když už budeme mít, musíme se pokusit s ním něco udělat,“ spekuluje Jiráček, jak v pátek na španělské mistry světa a Evropy.
