Rubriky:

Reprezentace

Dresy napakoval i na finále. Nechtěl bych zažít takový frmol, jako v Anglii, vysvětloval kustod nároďáku

3. června 2012 13:23 - Praha

Trička, dresy a bundy, na nichž není po obvyklých reklamách sponzorů ani stopy, vyrovnal do poslední bedny, kterou soukal do pomalované dodávky. „Kluci mají hned po příjezdu do Vratislavi naplánováno focení a filmování pro oficiální bulletiny UEFA a pro televizní upoutávky. Všechno oblečení proto musí být okamžitě po ruce,“ mumlal si pod knírem kustod české fotbalové reprezentace Jiří Šíma chystající se vyrazit od strahovského spartakiádního kolosu za nároďákem do Polska.

 

Jan Handrejch, Právo

Bílkův výběr se vydal do dějiště šampionátu vlakem, kustod nároďáku však nemínil spustit ze svých dvanácti hliníkových beden oči. „To si nelajznu. Ono stačí, co se během šampionátu poztrácí normálně. Na tréninku, nebo i v přádelně," trval na svém, že sportovní oblečení, stejně jako tréninkové pomůcky odveze do Polska sám.

Holt stará škola, smál seŠíma

V nedělním ránu proto vyrážel, aby byl ve Vratislavi dřív než fotbalisté. „Třeba doktoři a maséři si nechali dopravit své propriety vlakem. A balíky propagačního materiálu putovaly s nároďákem také po železnici. Jenže já sem holt ze staré školy," vysvětloval Šíma, na něhož čeká s českou reprezentací už pátý evropský šampionát.

Letos zažíval obzvláštní frmol. Nejprve soustředění v Rakousku, poté příprava v Praze, do toho mezistátní utkání s Maďarskem. „V půl šesté ráno jsem vstával, před půlnocí jsem chodil spát. A když se třeba odjíždělo bz rakouského soustředění, musel jsem balit skoro do dvou do rána. Za ta léta už jsem si ale zvykl," nedělá z mumraje, který kolem odjezdu fotbalistů na mistrovství Evropy vládl, žádnou vědu.

Čtyřiadvacet dresů pro každého

Do hliníkových beden Zarges dokázal umně napěchovat všechno. „Tři sady bílých a čtyři sady červených trenek, po dvanácti sadách červených i bílých dresů, k tomu stulpny," vypočítává, co všechno jeho náklad obsahuje. „Ale vezu samozřejmě i tři sady tréninkového oblečení pro každého hráče a dvě zmíněná vyhotovení bez reklam. Ty jsou určeny pro oficiální předzápasové tréninky a také focení," dodává.

„A tady mám čtyřicet balónů, barevné kužele, tyče na trénink," kontroluje další bednu. Náklad, jako by fotbalisté mínili zůstat v Polsku a na Ukrajině až do července. „Musím myslet na všechno. I třeba na variantu, že budeme postupovat dál a dál a dostaneme se až do finále. Každý hráč dostává na zápas dva dresy, a proto jsou počty jednoduché. Tři utkání ve skupině, čtvrtfinále, semifinále a finále, to je dohromady šest střetnutí a tudíž nutnost mít pro každého dvanáct červených a dvanáct bílých dresů," objasňuje, proč zapakoval tolik věcí.

Hořká čokoláda pro trenéra

Pochybovačné úsměvy ho z míry nevyvedou. „Když jsme se před šestnácti lety vydávali na evropský šampionát do Anglie, také nikdo nepočítal s tím, že bychom se dostali až do finále. Raději povezu nepoužité dresy zpátky, než abych zažíval podobný frmol, jako tenkrát na ostrovech," připomíná Jiří Šíma slavné tažení Uhrinova týmu k branám Wembley.

Přitom stačí do dodávky nacpat ještě bednu plnou iontových nápojů a všelijakých sladkostí. „Nakoupil jsem pišingry, které mají hráči v kabině. Miňonky, horalky, čokolády, v Polsku pak obstarám ještě ovoce a zeleninu. A samo sebou jsem myslel i na trenéra Komňackého... Ten tvrdí, že má sladký život a proto chce vždycky jen hořkou čokoládu. Pár tabulek jsem mu proto přibalil," směje se kustod fotbalové reprezentace Jiří Šíma už za volantem dodávky, s níž vyráží směr Vratislav.

Zdeněk Pavlis, Sport.cz

Zrušit


Časová osa: Reprezentace