Hlavní obsah

Lokvenc v klíčové chvíli křičel německy

SKOPJE

Roli náhradníka plní v reprezentaci Vratislav Lokvenc. Ve středu se jeho nasazení ukázalo jako mimořádně šťastné, když po 12 minutách pobytu na hřišti hlavou v souboji s Makedonci posunul české mužstvo do vedení.

Článek

"Myslel jsem si, že bych mohl jít do hry už při zranění Milana Baroše, ale trenér se nakonec rozhodl jinak," usmíval se 31letý útočník.

"Šel jsem na trávník s cílem dostat se do šance. To se podařilo. Snažil jsem se to dát do protipohybu gólmana a ještě jsem tlačil míč k zemi," popisoval a přiznal, že při Poborského centru křičel na spoluhráče Kollera v němčině, která mu je kvůli dlouhým rokům při angažmá u našich sousedů vlastní.

"Věděl jsem, že tam je Honza, takže jsem si zařval habe ich, tedy mám. Bylo mi jasné, že mi bude rozumět narozdíl od Makedonců. Ale vlastně to bylo úplně automatické, nic v tom nehledejte," smál se útočník.

Kollerovi se ulevilo

Jeho spoluhráč z útoku Jan Koller pak přidal na vítězství gólovou pečeť, byť z ofsajdové pozice. "To mi radost rozhodně nekalí. Od toho je tam rozhodčí. Pro nás jsou hlavní tři body," pokrčil rameny hráč Dortmundu.

Spolupráci s Lokvencem si pochvaloval. "Po jeho příchodu se mi ulevilo, Makedonci se pak nesoustředili jen na mě. Byl to od trenéra výborný tah, zvláště když jsme ke konci už většinu akcí zakončovali nakopávanými míči," přemítal Koller.

Při zmínce o situaci před prvním gólem se jen culil. "Vráťa křičel německy a já jsem navíc nebyl v tak ideální pozici, takže jsem mu to nechtěl užrat," líčil borec, který je s 33 góly pouhou trefu za historickým rekordem českých střeleckých reprezentačních tabulek, jimž vévodí Antonín Puč.

Zbytečný Barošův sprint

Mnohem zadumaněji opouštěl stadión ve Skopje útočník Milan Baroš. Už po 17 minutách musel střídat, neboť se mu obnovilo zranění stehenního svalu. "Ve čtvrtek musím v Anglii na sonografické vyšetření, pak se teprve uvidí. Ale mám tušení, že to bude mnohem horší, než poprvé," krčil smutně rameny.

"Snažil jsem se při sprintu za míčem protáhnout krok, abych byl rychlejší než brankář, jenže mi v noze dvakrát píchlo a bylo zle," přibližoval kritický okamžik. "Přitom jsem měl sval promazaný hřejivou emulzí a ještě zabandážovaný. A kdybych viděl, že pomezní signalizuje ofsajd, vůbec bych tam neběžel. Bylo to zbytečné," litoval Baroš.

Reklama

Související témata: