Článek
První poločas duelu s Kanadou jste prožil na lavičce náhradníků. Byl jste zaskočený průběhem utkání?
Nebylo to snadné. Kanada hrála uvolněně. Musím přiznat, že mě její fotbalisté překvapili. Vůbec se nebáli hrát, byli techniky moc dobře vybavení.
Do zápasu jste naskočil v okamžiku, kdy měl český národní tým jen těsné vedení. Byl jste nervózní?
Trému jsem určitě neměl. Zápasy Ligy mistrů v dresu Plzně mi dodaly sebevědomí. Nastoupili jsme proti Manchesteru City či Bayernu Mnichov, nebyl důvod se strachovat ze střetu s Kanadou.
Jak moc se lišily úkoly, s nimiž nastupujete v klubu na západě Čech a pokyny, které jste dostal v reprezentaci?
V Plzni jsme spolu denně, sehranost je větší. V národním mužstvu jsme společně absolvovali jen čtyři tréninky. Trenér Pešice mě navíc pobízel, abych se nebál hrát, což jsem se snažil naplnit.
Dařilo se vám přenést zvyklosti z týmu do hry reprezentace?
Nepodceňoval jsem soupeře. Snažil jsem se bojovat ze všech sil, protože člověk nikdy neví, kdy znovu dostane šanci nastoupit v reprezentačním dresu. Hrál jsem jednoduše. V klubu mě přesně k takovému pojetí tlačí trenér Vrba. Pořád mi opakuje: Rychle a jednoduše.
Byl gól, který zpečetil vítězství nad Kanadou, velkým povzbuzením do dalších tréninků a snahy udržet se v reprezentaci?
Musím hrát stabilně v klubu, abych se do reprezentace vrátil. Jsem rád za gól na stadiónu, kde jsem byl dlouho doma. Ale já měl vlastně snadnou úlohu. Matěj Vydra balón výborně vyvezl a Bořek Dočkal mi míč ideálně naservíroval. Já chtěl nejprve střílet k druhé tyči, ale pak jsem se rozhodl dát míč do protipohybu brankáře. Snad jsem udělal radost mamce, která se na zápas přišla podívat.