Článek
Na svém kontě máte zatím 117 startů. Už máte jasno, jestli Poborského rekord vyrovnáte v Ostravě proti Srbsku, nebo až v Polsku?
Nevím, ještě jsem se nebavil s trenérem. Měl by platit stejný scénář jako v minulém dvojzápase. Jednou bych měl chytat já, jednou buď Tomáš Vaclík, nebo Tomáš Koubek. To se teprve dozvíme.
Jaký bude mít pro vás rekordní 118. zápas význam?
Osobní milníky člověk dlouho nevnímá a přechází je. Když si ale na druhou stranu uvědomím, k jakému číslu jsem se dostal, těší mě to... Když jsem měl sny, abych někdy za nároďák hrál, představoval jsem si, že bych za něj nastoupil aspoň jednou. A teď je možnost vyrovnat nebo překonat rekord... Těší mě, že jsem zůstal tak dlouho.
Kam až chcete rekord posunout?
Těžko říci, jdu zápas od zápasu. Hlavní je zůstat zdravý a udržet si výkonnost, aby mě vůbec povolávali. Nic jiného si neplánuji.
Symbolem sportovní dlouhověkosti v kolektivních sportech je u nás hokejista Jaromír Jágr, který je o deset let starší než vy. Dovedete si vůbec představit, že byste v jeho věku ještě strašil v bráně...?
Pozice brankáře a hráče je jiná. U gólmanů jde hodně o reflex a reakci, také jak dlouho tělo vydrží. Takový Dominik Hašek vydržel chytat ještě po čtyřiceti a patřil k nejlepším, možná by klidně mohl pokračovat i dál. Je to individuální, u někoho se tělo zastaví v pětatřiceti a dál už to nejde. Jak říkám, u hráčů v poli je to jiné než u brankáře. Přesto je neuvěřitelné, v jaké kondici a kvalitě je Jarda Jágr schopný hrát ve věku, kdy už jiní dávno skončili.
Prozradil vám někdy Jágr svůj recept?
Nikdy jsem se ho neptal, ale všeobecně je klíčem práce a odhodlání být připraven na sto procent. To je na Jardovi vidět. Nikdo přece nemůže sbírat body v NHL jen tak. Buď na to má, nebo nemá. Stejně jako ve velkých fotbalových klubech.
Debutoval jste 12. února 2002. Vybavujete si ještě první zápas?
Pamatuji si ho. Každý si asi představuje debut ve velké atmosféře před spoustou diváků. Já ho ale měl na turnaji na Kypru, v Larnace na hřišti s atletickou dráhou, kam nedorazil téměř nikdo. Náš zápas s Maďarskem prostě místní nelákal... Ale ve chvíli, kdy mě Martin Vaniak čtvrt hodiny před koncem střídal, jsme vedli 2:0. Gól jsem tedy nedostal a mohl být spokojený.
