Článek
Jste zkušeným znalcem sportovní legislativy. Valná hromada provedla jen nezbytné úpravy stanov týkající se požadavků FIFA a UEFA na národní svazy a nejnutnější změny nutné z hlediska české legislativy. Není to přece jenom málo, když stanovy jsou staré už šestnáct let?
Je to velmi málo a to nehovořím o argumentaci těch, kteří zásadně novelizovat nechtěli a tvrdí, že „zakonzervování stanov je jejich úspěchem“! Tato hlubokomyslnost má stejnou kvalitu, jako kdybyste tvrdil, že Škoda 105, vyrobená v roce 1990, je lepším autem než vozidla vyráběna v současnosti.
Není přinejmenším zvláštní, že fotbal mohou řídit nečlenové ČMFS, kteří údajně nemohou být trestáni ani disciplinární komisí? Mohli by se pak dopouštět beztrestně například korupce. Není to větší imunita, než mají poslanci?
Disciplinární řád ČMFS se vztahuje na každého, kdo působí v českém fotbale. Svaz nikoho nenutí k působnosti v rámci ČMFS, ale pokud tak někdo činí, zcela logicky podléhá svazovým předpisům, které musí dodržovat. S členstvím, nebo s jinými aspekty, to nemá žádnou souvislost.
Jiří Kubíček ale stále tvrdí, že ho disciplinární komise nesmí trestat, protože byl zvolen valnou hromadou, která jediná ho může odvolat, a také mu nemohl být zakázán vstup na únorovou valnou hromadu, protože není člen ČMFS?
Na tuto otázku jsem odpovídal nesčíslněkrát, proto zopakuji fakta. Pan Kubíček byl disciplinárně potrestán, odvolací fotbalový orgán jeho trest potvrdil. Podal soudu žalobu na zrušení těchto rozhodnutí formou předběžného opatření, tento soud pravomocně s ČMFS prohrál. Rozhodnutí soudu o jeho zákazu vstupu na valnou hromadu je v této chvíli nepravomocné, protože svaz proti němu podal odvolání. Všechno ostatní jsou subjektivní názory, kterými pan Kubíček pouze zavaluje média a různé instituce a dezinformuje veřejnost.
Nebylo by rozumnější, aby ti, kteří řídí fotbal na všech úrovních a pracují v klubech, byli povinně členy svazu?
Souhlasím s vámi, že je nutné se touto otázkou ve fotbale zabývat. Návrh novelizovaných stanov tuto otázku řešil velmi konstruktivně i efektivně a dával prostor ji vyřešit systémově. Bohužel, jak již bylo řečeno, nebyl přijat.
Neměl by mít jasná pravidla výběr delegátů na valné hromady, které se stávají stále víc třenicemi právníků, kteří nemají vlastní hlubší zkušenosti a praxi s prací v klubech?
Měl by mít především jiná pravidla než současné stanovy. Vycházím z faktu, že naši fotbaloví delegáti nebo advokáti, kteří dlouhodobě, zdůrazňuji dlouhodobě, pracují na klubové či svazové úrovni, se nezúčastňují jako delegáti například valných hromad Českomoravské myslivecké jednoty nebo sněmu České advokátní komory. A už vůbec ne s cílem za každou cenu zpochybňovat například normy, výsledky či pomlouvat jednotlivce největšího sportovního svazu u nás, který dlouhodobě patří minimálně mezi evropskou fotbalovou elitu. Přitom jejich podíl na tomto postavení je zcela nulový, a jak se již v minulosti ukázalo, o fotbal tito lidé ani nemají zájem.
Může nově zvolená odvolací a revizní komise revidovat případy své předchůdkyně?
Podle platných stanov je rozhodování v ČMFS zásadně dvouinstanční a rozhodnutí ORK je konečné. Valná hromada navíc projednala zprávu ORK ČMFS za uplynulé období její činnosti a usnesením ji schválila. Tímto aktem činnost předcházející ORK nejenom schválila, ale i definitivně uzavřela. Z těchto důvodů nová ORK ČMFS v žádném případě nemůže zpětně posuzovat rozhodnutí nebo činnost předcházející komise, neopravňují ji k tomu ani stanovy či statut.
V této souvislosti je nutné ještě zdůraznit, že fotbal všude na světě, a FIFA je v tomto směru správně nekompromisní, musí vzhledem ke strukturám a regulérnosti soutěží rozhodovat rychle a transparentně, a nikoli v něm trpět například několikaleté spory, jako je tomu v jiných oblastech.
Není střetem zájmů a ohrožením nezávislosti ORK, když ji vede Ondřej Lněnička, tedy člověk, který na ČMFS podal sedm žalob a jako představitel jednoho klubu je v soudním sporu s jiným klubem…? Navíc jeho zástupce Jiří Ficner zasedá s nejvyššími představiteli Sigmy Olomouc, pány Gajdou a Kubíčkem, ve třech statutárních, respektive dozorčích orgánech?
Nového předsedu ORK pana Lněničku neznám prakticky vůbec, natož osobně, proto by nebylo seriózní jeho postavení komentovat prostřednictvím médií. Na svazové úrovni jsem jeho jméno zaznamenal pouze v případě kauzy Bohemians. Obecně ale zastávám názor, že členové ORK ČMFS, zvláště předseda, musí splňovat nejenom podmínky vymezené stanovami, ale i celou řadu nepsaných kriterií pro výkon této funkce. A fakta, která uvádíte v otázce, by pochopitelně měla fotbalové prostředí výrazně alarmovat, včetně konstatování některých médií, že „Kubíček má v ORK ČMFS minimálně tři své lidi, nebo dokonce možná i čtyři“!?
Pokud by toto mělo být skutečností, tak jsem přesvědčen, že se s tím fotbal nekompromisně vypořádá. A to nemluvím o absurditě, že jsme prakticky jedinou vyspělou fotbalovou zemí, která má dvě komise - to jest odvolací a revizní sloučenou a navíc ji volí na valné hromadě. Přitom její voliči jsou ti, o kterých v odvolacím, či přezkumním řízení ORK rozhoduje!
Sigma Olomouc se obrátila na soud, který vydal předběžné rozhodnutí o umožnění vstupu jejímu zástupci Jiřímu Kubíčkovi. Skutečně tím porušila svazové normy, když údajně obrácení se na soud není důvodem, kvůli kterému by FIFA a UEFA mohly národní svaz trestat. To prý se může stát jen v případě zásahu státní moci do fotbalu?
Jsem odpůrcem vynášení jakýchkoli konkrétních soudů a prognóz prostřednictvím sdělovacích prostředků o komkoli, samozřejmě včetně Sigmy Olomouc. V této věci disciplinární komise nedostala žádný podnět a každé vyjádření by bylo hypotetické. Stručně řečeno: Stanovy ČMFS uvádějí, že členové či účastníci soutěží jsou povinni spory řešit mezi sebou prostřednictvím orgánů ČMFS a jsou povinni vyčerpat k jejich urovnání všechny prostředky v rámci svazových norem, i když zákony ČR umožňují obrátit se na soud. A porušení předmětného ustanovení stanov může být důvodem k zahájení disciplinárního řízení s tím, kdo je porušil, případně může vést k odnětí členství v ČMFS.
Je přirozené, když o profesionálním fotbale rozhodují funkcionáři z okresů a krajů i nižších soutěží, kterých se tato problematika netýká? Neměly by mít valné hromady a vůbec řízení fotbalu jiný model?
Když jsem hovořil o tom, že ke škodě fotbalu nebyly novelizovány téměř sedmnáct let staré stanovy, tak jsem měl na mysli i skutečnost, že efektivní vymezení, zdůrazňuji vymezení, nikoliv oddělení profesionálního fotbalu od amatérského, jednoznačně ve stanovách chybí, na rozdíl od vyspělých fotbalových svazů. Srovnejme si složení české vlády, která je zcela logicky sestavena z předsedy, místopředsedů a ministrů, ale fotbalová „vláda“, tím myslím výkonný výbor, je složena, metaforicky řečeno, z předsedy, místopředsedů, „ministrů, hejtmanů a starostů“.
Znamená to, že jsou v něm zástupci profifotbalu, krajů i okresů. Projednávání a řešení diametrálně odlišných témat ve výkonném výboru, ale i na valné hromadě nepomáhá okresům, krajům, klubům, ale ani profesionálnímu fotbalu. Nový moderní model efektivního řízení fotbalu je ale schopen připravit samotný fotbal. Nepotřebuje pomoc zvenčí. I poslední valná hromada ukázala, že se na ni musí projednávat zásadní systémové a strategické otázky nejpopulárnějšího sportu, a nikoliv věci, které již dávno předtím rozhodly a uzavřely k tomu příslušné a kompetentní svazové orgány.
