Článek
„Neuvěřitelné, jak se k tomu míči dostal. Snad měl žebřík,“ usmál se trošku trpce Rudolf Otepka, kapitán Příbrami. Jeho trestný kop jednadvacet minut před koncem záchranářského duelu byl totiž světlou výjimkou v nepříliš pohledném utkání. Míč plachtil do šibenice. Ale kladenský brankář Pavlík ho v posledním zlomku vteřiny vyškrábl na roh.
„Myslel jsem, že to bude gól. Pak by pro nás byl zápas mnohem veselejší. Chtěli jsme Kladno porazit a namočit ho více do sestupového boje. Ale málo jsme stříleli, anebo jsme netrefovali branku. S ohledem na naše postavení je i bod dobrý. Musíme začít od maličkostí. Jednou takovou je čisté konto. Druhou zase remíza s Kladnem. Alespoň máme s tímhle o záchranu bojujícím týmem po domácí výhře aktivní bilanci,“ pokrčil rameny Otepka.
Ten byl vůdčí osobností hostů. Příbrami totiž chyběli velezkušení Hašek, Tesařík a Mácha. „To byla absence obrovských zkušeností a velké kvality. Proto jsem spokojený, že se rozdíl mezi našimi týmy nezvětšil,“ přitakal příbramský trenér Jiří Kotrba.
Kladenští mají v tabulce před středočeským sokem dál pětibodový náskok. Včerejší zápas jim nevyšel podle představ. „Chtěli jsme udělat rázný krok k záchraně. Ale jediné pozitivum zápasu je, že jsme udrželi Příbram na distanc,“ pokrčil rameny smířlivě Miroslav Koubek, trenér Kladna.
Ligový debut v 31 letech
Měl šťastnou ruku, když poslal do branky Romana Pavlíka. Ten ještě na podzim vstával pět minut před pátou, aby byl včas na stavbě. Živil se jako tesař. Odpoledne šel trénovat na Bohemians Praha, za které chytal ve třetí lize. V listopadu při zranění tehdejší kladenské jedničky i dvojky v osobě Bičíka a Vaška dostal nabídku stát se profesionálním fotbalistou.
„Celkem jsem se rozmýšlel. Měl jsem dobrou práci a nevěděl jsem úplně přesně, co mě čeká. Proběhla velká porada s manželkou,“ vzpomínal včera po ligovém debutu v jedenatřiceti letech. „A také s pětiletým synem, který si přál, abych zůstal Bohemákem. Ale nelituji. Teď mám krásný život, i když finančně jsem na tom stejně,“ smál se kladenský zachránce.
Vedení přitom před startem zimy přemítalo, zda si Pavlíka ponechá. „Ale pílí v tréninku a přístupem nás přesvědčil,“ přiznal Koubek. Gólman se za důvěru odvděčil. „Otepka střílel z dálky. Být to o dva metry blíže, tak nevím,“ odmítal slova chvály. „A jednou mě zachránila tyč,“ připomínal ránu Lesáka z prvního poločasu po Otepkou lišácky rozehraném rohovém kopu. Pavlíka mrzelo, že se spoluhráči v poli střelecky neprosadili. „K maximální spokojenosti chybí vstřelený gól, který by nám asi přinesl vítězství,“ pokrčil rameny.
Po většinu zápasu totiž sledoval mizérii v podání svých kamarádů ve velké bitvě. „Osobně jsem extra nervózní nebyl, ale je jasné, že důležitost zápasu se pod náš výkon podepsat mohla,“ přemítal Václav Kalina, záložník Kladna.
Zkoušel pálit z první
Společně s Cigánkem mohl v prvním poločase strhnout vedení na stranu domácích, ale skvěle je vychytal Pařízek. „Zkoušel jsem pálit z první, dokud nebyl brankář úplně zkoordinovaný po předchozí ráně, ale míč nešel dost vysoko,“ smutnil Kalina.
Stejně jako ostatní kladenští borci byl zklamaný. „Chtěli jsme doma vyhrát. Tím bychom hodně poskočili do středu tabulky. Takhle jsme dál blíže těm sestupovým příčkám. Ale herně to zase tak špatné nebylo. Musíme to zopakovat za týden ve Zlíně,“ tvrdil borec, který byl světlou výjimkou v šedi kladenského průměru. „Postrádali jsme Šelichu, který by hru usměrnil. Proto naše souhra vázla. Komplikoval ji i nerovný terén,“ omlouval své svěřence Koubek.
