Článek
Váš tým dvakrát inkasoval a vy rozhodně nemůžete mít čisté svědomí ani u jednoho gólu...
Nevím, proč jsem ty góly pustil. Před zápasem jsem se cítil dobře. Musím klukům moc poděkovat, že mě podrželi.
Proti jinému soupeři by vás takové zaváhání mohlo stát body...
To si uvědomuji, proto mým spoluhráčům patří velký dík. Minule jsem tým několika zásahy podržel, tak jsem rád, že se držíme hesla „jeden za všechny, všichni za jednoho“.
A jak si vysvětlujete, že jste pustil střelu z dobrých třiceti metrů, při které vám ani nikdo nestínil?
Nemyslím si, že bych při té situaci zaspal. Dnes jsou i střely z dálky hodně nebezpečné. Nechci se ale na nic vymlouvat, určitě se ta situace dala řešit. Ještě se chci podívat ze záznamu, jak to celé vypadalo.
Při tom druhém gólu působilo vaše počínání také dost nešťastně...
Bohužel se útočníkovi povedlo prostřelit mě pod kolenem.
Co jste si v tu chvíli říkal?
Do smíchu mi určitě nebylo. Koncentroval jsem se, aby se za má záda už žádný míč nedostal.
Nebojíte se, že jste se tím pro další utkání poslal na lavičku náhradníků? Trenérovi Jarolímovi nedělá moc problém prostřídat gólmany. Na podzim se ostatně mezi slávistickými tyčemi protočili hned tři brankáři...
Já upřímně nevím, jak to tady v tomto ohledu chodí. Myslím si, že na lavičku si hned sedat nemusím. No, necháme se překvapit...
Pozitivní signál jste jako adept na reprezentačního brankáře Slovenska před blížícím se mistrovství světa zrovna nevyslal...
Jestli někdo tento zápas ze slovenského národního týmu sledoval, tak ho to vážně asi příliš nepotěšilo.
