Článek
Na jaře už jste se několikrát objevil na lavičce kladenského týmu, až nyní v průběhu zápasu s Viktorii Plzeň však kouč Marti Hřídel ukázal na vás...
Jsem opravdu rád, že jsem takovou šanci dostal.
Uvědomujete si, že jste v historii jeden z nejmladších hráčů, který kdy do ligy nakouknul?
Určitě. V patnácti letech se jen tak někomu ligu hrát nepodaří.
Výsledek utkání vás už ale asi tak nepotěšil, že?
To je smutné, že jsme prohráli. Jak jsem už ale řekl, za tu nabídnutou šanci jsem rád. Na jaře už jsem byl na lavičce třikrát, až teď se mi podařilo se do utkání dostat.
S čím jste na trávník šel, přeci jen už byl zápas rozhodnutý. Snil jste třeba o tom, že dáte gól?
S tím jdu na hřiště vždycky, že chci dát gól.
A jak vás povzbuzovali spoluhráči?
Těm bych chtěl také určitě poděkovat, moc mi to ulehčili. Říkali mi, abych se toho nebál.
Čeho byste chtěl dosáhnout teď?
Samozřejmě, že se chceme zachránit. To bych si moc přál.
A nemrzí vás, že jste si premiéru neužil na kladenském stadiónu, ale na azylu na Strahově?
Trochu přeci jen ano, v Kladně působím odmalička.
