Článek
Nastoupil jste někdy v minulosti na postu stopera, nebo jste na daném místě při zápase v Plzni debutoval?
Naposledy v sedmnácti letech u nás v Hlavnici ještě v okresním přeboru. Tam jsem hrál obranu ještě se svým otcem. Jenže s ligou to srovnávat nejde. Zejména když si premiéru máte odehrát v Plzni, která všechny válcuje ofenzivním pojetím. Je sice pravda, že ještě jednou jsem hrál před rokem při soustředění v Rakousku proti Ingolstadtu rovněž na pozici stopera, ale šlo o přátelák. Jinak jsem to místo nikdy nezkoušel ani během tréninků.
Jak jste reagoval, když trenér přišel s myšlenkou, že na post stopera zařadí právě vás?
No, upřímně říkám, že jsem se divil. Říkal jsem si, že to není zrovna moc dobrý zápas, abych si vyzkoušel, jestli mohu na pozici stopera hrát. Ale vezeme si bod ze hřiště ligového lídra, takže svoji ligovou premiéru v obraně hodnotím kladně. Sice se nám nedařilo do poločasu hrát aktivně, jak jsme plánovali, ale po přestávce jsme se zatáhli do hlubšího obranného bloku a nedali domácím prostor. A při troše štěstí jsme si i výhru odvést mohli. Nicméně bylo by neskromné tvrdit, že jsme měli mít tři body.
Vedl jste s trenérem Radou na téma vašeho zařazení do obrany nějakou debatu?
Ne. Rozhodně to nebylo tak, že by mě trenér přemlouval. Oznámil mi v týdnu, že existuje varianta sestavy, kdy budu na pozici stopera. Měli jsme několik tréninků, kdy se vše zkoušelo a postupně vývoj směřoval k tomu, že budu hrát vážně stopera.
Jaké jste dostal pokyny před zápasem?
Trenér po mně chtěl hlavně dobrou organizaci, což mi nedělá problém. Je mi to vlastní, i když v útoku je samozřejmě snaha o organizování hry poněkud složitější. Z obrany jsem měl o všem přehled.
Neměl jste přeci jen obavy, když jste si uvědomil, že Plzeň vstřelila v patnácti kolech dvaačtyřicet gólů?
Plzeňští mají v ofenzivě hodně hráčů, kteří jsou strašně rychlí. Rezek, Petržela či Kolář jsou strašní fofrníci. A Horváth umí dát perfektní balón. Posílá míč za obránce, což se složitě brání. Musíte se otáčet, čímž ztrácíte čas a dostáváte se pod tlak.
Plzeňský trenér Vrba netajil překvapení z vašeho startu na místě stopera. Jak reagovali jeho svěřenci, když jste k utkání nastoupili?
Smáli se jak blázni. A pokřikovali na mě, že jsem si spletl místo a co prý dělám v obraně...
Přesunete se nyní na post stopera trvale nebo šlo jen o ojedinělý záskok a dál budete nastupovat v útoku?
Plánoval jsem, že budu ještě rok hrát útočníka a teprve až dodělám stovku gólů, tak se přesunu na pozici stopera... Ale vážně. Ač mám tři sta startů v první lize, pořád je pro mě pocta nastoupit ke každému utkání. Nejsem v týmu proto, abych si vybíral úkoly a úlohu. Pokud budu hrát útočníka, tak budu rád. Protože dopředu mě táhne srdce. I když je pravda, že táta mi hlavně v začátcích moje ofenzivní choutky zazlíval. Tvrdil, že mám předpoklady pro obránce. Nicméně chci říct, že nemám problém přijmout jakoukoliv roli. Když mě trenér postaví do brány, budu chytat. Hlavní je, že budu v sestavě.
