Článek
Na podzim jste dal v 17 zápasech 5 gólů, teď ve třech jarních už šest. Čím si tohle probuzení vysvětlujete?
Nevím, ptá se mě na to skoro každej... Asi je to náhoda.
Teď jste dokonce jaro nastartoval dvěma hattricky.
To je asi nad očekávání moje i ostatních lidí. Není to moc obvyklé, ale snad jsem se nezasekl.
Myslíte na titul krále střelců?
Může se to podařit, ale těžko se to plánuje. Nelítám v oblacích, za chvíli se mi může přestat dařit. Jsem za góly rád, ale nedělám z toho vědu. Nejvíc gólů jsem dal čtrnáct, to bylo ještě v Budějovicích. Vloni jedenáct, tak to třeba překonám.
Myslíte si, že jste takový ten typ zabiják, který je schopen dát gól z každé pozice?
To asi ne. Já myslím, že teď ani v lize takový útočník není. Vyslovení kanonýři byli třeba Siegl, Koller, Lokvenc. Taky těch gólů dávali víc.
Kdo je ve vašich očích favorit na titul?
Asi pořád Sparta, i po té porážce. Plzeň nad ní sice vyhrála zaslouženě, ale Sparta je podle mě víc zvyklá na ten tlak. Myslím, že Sparta tu ztrátu ještě může stáhnout, ale je to hlavně její problém.
Jste v Jablonci taky pod tlakem nebo jste takový ten třetí vzadu?
Asi je kravina říkat, že jsme pod tlakem jako ve Spartě, ale nějaký určitě je. Před sezónou jsme si dali za cíl skončit do třetího místa, což samo o sobě určitý tlak přináší.
Na jaře jste nejlepším střelcem ligy. Čekal jste pozvánku do reprezentace?
Byl jsem hodně překvapený. Tak nějak už jsem nepočítal s tím, že by mě ještě někdy do nároďáku povolali. Moc jsem tam toho neodehrál, zvlášť ne v kvalifikaci. Spíš jsem zaskakoval, když byl někdo zraněný. Pro mě je zážitek si s těma klukama třeba jen zatrénovat, vždyť řada z nich hraje v nejlepších ligách světa. Na to se těším.
Láká vás zahrát si proti úřadujícím mistrům světa a Evropy Španělům?
To by byl veliký zážitek. Ale to by chtěl asi každý. Pro mě už je radost, že jsem v nominaci. Jsem rád, že u toho můžu být, ať už budu na tribuně, na lavičce nebo pár minut na hřišti.
V úterý hrajete s Lichtenštejnskem v Českých Budějovicích, kde jste fotbalově vyrostl. Těšíte se?
Určitě, přijde plno známých, kamarádi mi volali o lístky. Dorazí i rodinní příslušníci, asi tam budeme trošku za Hujery... Nejmíň dvacet lidí.
Je úspěch, když se hráč Jablonce dostane do reprezentačního áčka?
Já to jako úspěch beru. Když si přečtu nominaci a u hráčů jsou jména klubů jako Arsenal, Chelsea, Šachtar. A pak u mě Jablonec... Všichni z toho mají radost, i když kluci si mě dobírali, že mě tam konečně dostali, že jsem v nároďáku díky nim. Ale je to pravda, bez nich bych nic nedokázal.
Na hřišti pálíte ostrými. Jak se vám daří coby nimrodovi s flintou?
V zimě toho moc nebylo: jedna liška, nějaký bažanti na honu. Ale v létě jsem střelil dva srnce, dobré kousky. Jeden byl taková rarita: nepravidelnej osmerák, druhej takovej zahnutej. To jsou nejcennější trofeje z uplynulého roku.
Chodíte střílet i v Jablonci nebo jen doma v Olešníku?
Tady mám domluvené hostování (smích). Můžu chodit střílet s mysliveckým sdružením na Smržovce. Ale já zase žádný velký lovec nejsem.
Kolik jste zvládl honů?
Něco u nás v Olešníku, občas mě pozve tchán do Žabovřesk, nebo kamarád do Rožmberku. Jo, v zimě jsem si toho užil dost.
Zvládnete při honu kompletní program včetně „hodnocení“ v hospodě?
Ano, kompletní... Máme večeři, rozebírá se, co se povedlo, co ne... Sem tam se to někomu trošku vymkne, ale není to pravidlo...
Máte dvě malé děti. Zvládáte pomáhat při jejich výchově?
Největší starost má manželka. Vychovávat musí hlavně ona, já jsem hodně pryč. Většinou se jdu jen pomazlit... Ale když mám čas, snažím se být s dětmi pořád.
Jak se k nim chová váš labrador Gustav?
Má je hrozně rád, nejradši by je pořád pusinkoval. Labradoři jsou k dětem skvělí. Gustík byl a pořád je takové naše dítě, báli jsme se, aby trošku nežárlil. Ale na děti nedá dopustit, venku spí vedle kočárku...
Davide, slavní fotbalisté si většinou potrpí na rychlá auta, módní výstřelky. Vy mi připadáte trochu jiný.
Já taky nejsem slavnej fotbalista. Možná trochu známej a to ještě jen v Jablonci... Nějak to nevyhledávám, tyhle věci fakt neřeším. Jezdím v Suzuki Grand Vitara, to je velké a bezpečné auto, ideální pro rodinu i do lesa. Nejsem velký znalec, nejsem fanda drahých aut.
A máte rád Karla Gotta. V telefonu vám jeho písnička vyhrává...
To je celkem náhoda. Když měl Kája sedmdesátiny, přišlo mi od operátora, že si můžu tuhle uvítací melodii zdarma stáhnout. A od té doby to tam mám. Ale líbí se mi jeho písničky, vůbec mám rád českou a slovenskou muziku. Hlavně starší věci. Z těch nových se mi líbí Kabáti. Dcera to má asi po mně. Když spolu jedeme autem, říká: Taťko, Kabáty a víc!
Máte rád i česká jména, proto jste syna pojmenoval Toník?
Mně se to jméno hodně líbí. Byli jsme domluveni, že když budeme mít další holku, vybere jméno manželka a pokud to bude kluk, tak já. Stejně jsem to nechal na ní, jen jsem jí pár svých tipů řekl. Když se malý narodil, volala mi z porodnice, že máme Toníka. Já u porodu nebyl, moc na to nejsem. Manželka to zvládla sama, je statečná.
