Článek
Sezónu 2010/2011 jste strávil v barvách tehdy prvoligového Ústí nad Labem. Kde jste ale byl na podzim?
Ve slovenském Ružomberoku, který je tradičním celkem první ligy. V průběhu sezóny tam přišel český trenér Aleš Křeček z Varnsdorfu. Ale paradoxně jsme po jeho příchodu začali hrát na jednoho útočníka a na mě místo nezbylo. S vedením klubu jsme se proto dohodli na zimním ukončení mého angažmá.
Nemrzí vás, že vám nedal příležitost váš krajan na trenérské lavičce?
Tak na to se asi nehraje (úsměv). Pan Křeček dával přednost slovenskému kanonýrovi Pavlu Masarykovi, který byl nejlepším střelcem.
Nyní jste v Příbrami. Jak vám bylo, když jste brzy prohrávali v Liberci 0:2?
Nebylo to nic příjemného. Hlavou mi blesklo, ať to nedopadne nějakým debaklem. Pár akcí jsme také měli, ale nedotáhli jsme je nepřesnou přihrávkou nebo nesmyslnou kličkou. Zápas nám ukázal, že nás čeká hodně úsilí, abychom se přiblížili Příbrami z podzimu.
Jak na vás působí příbramský tým?
Je tu hodně mladý kádr. Ve svých šestadvaceti letech jsem tady asi třetí nebo čtvrtý nejstarší. Přišel jsem na hostování z Plzně, která koupila z Příbrami nejlepšího střelce Tomáše Wágnera, a já šel opačným směrem, protože jsem byl pořád kmenovým hráčem Západočechů. Nahradit Wágnera bude hodně těžké. V Příbrami před čtyřmi lety působil můj bratr Lukáš, který je brankářem, takže jsem ho jen následoval (úsměv).