Článek
„Bavili jsme se o naší bídné bilanci v Boleslavi před zápasem. Dobře jsme věděli, že bez výhry budou naše šance na obhajobu minimální. Proto jsme nechtěli ztratit. Je jedno, jakým způsobem jsme triumf urvali, ale jsme rádi, že černá série skončila,“ culil se plzeňský záložník Milan Petržela, který byl na začátku jediné gólové akce zápasu.
„Chtěli bychom dostat šanci poprat se o Ligu mistrů. Minimálně souboj s Libercem máme ve své moci. Doufám, že ještě někdo obere Spartu a my pak budeme hrát v posledním kole na severu Čech o titul. Dlouho jsme si takový scénář přáli, tak snad se vyplní,“ culil se jako sluníčko Vladimír Darida, jehož spoluhráči málem umačkali, když míč z jeho kopačky i s přispěním spoluhráče Ševinského zaplul do sítě.
„Ani v okamžiku, kdy jsem během prvního poločasu promarnil dvě obrovské šance, jsem nepochyboval, že jeden gól vstřelíme. A bylo úplně jedno, zda je autorem Darida či někdo jiný. Ostatně mám stejně pocit, že míč dostal hodně výraznou teč v chumlu hráčů před brankářem. Ale hlavní bylo, pokud doletěl až do sítě,“ vykládal Darida.
Ve středu pole měl v neděli mnohem více práce než obyčejně, protože Plzeň nechala více než hodinu jen na lavičce Pavla Horvátha kvůli žaludečním potížím. „Při jeho absenci jsme měli hodně míčů. Myslím, že Venca Procházka zastoupil Pavla výborně,“ přemítal Darida, jemuž se dostalo obrovské pochvaly právě i od matadora Horvátha.
„Samozřejmě mi po Daridově trefě spadl velký kámen ze srdce. Trápili jsme se, protože ani tisíciprocentní šance nedokážeme proměnit. Nikdo se pak nemůže divit, že mám střevní potíže. Vždyť já jsem byl na lavičce tak nervózní, že jsem si málem okousal všechny nehty na rukou. Prostě na infarkt,“ líčil s úsměvem Horváth, jak byl před vstupem do zápasu z marné snahy pokořit obranu Mladé Boleslavi rozhozený.
„Nicméně jsem věřil celou dobu, protože jsme soupeře hodně tlačili. Tři body nakonec máme, takže ještě musíme doufat, že zaváhá Sparta a v posledním kole se naplní náš sen o přímé bitvě o titul v Liberci,“ vykládal Horváth.
