Hlavní obsah

VIDEO: Nebál se. I svého malého prcka veterán Nezmar na pódium vzal, aby s ním oslavil titul

Liberec
Aktualizováno

Docela frajer. Malého prcka vzal do náručí a procpal se s ním na pódium. A ani neměl strach, že je nadšení fanoušci umačkají. Dcerku tam měl liberecký veterán Jan Nezmar také, to se ví. To proto, aby si i s dětmi vychutnal chvíle, ve které už málem nevěřil. Severočeši slavili titul a on s nimi. Podruhé v kariéře. „Jsem obrovsky šťastný, že ty chvíle znovu zažívám. Vždyť to byl dost možná poslední zápas mé kariéry,“ dojatě doznával sympaťák Nezmar, zatímco spoluhráči se laskali s mistrovským pohárem, potěžkávali zlaté medaile, jimiž byli dekorováni a naslouchali tónům „We Are the Champions“.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Fotbalisté Liberce se radují z mistrovského titulu.

Článek
Fotogalerie

Liberec slaví s mistrovským pohárem

Ten dav nemohli pořadatelé zkrotit. Ani se o to nepokoušeli. Jakmile duel s plzeňským obhájcem titulu skončil a bylo jasné, že ligový primát na severu Čech zůstane, valili se domácí fanoušci na trávník. Stovky jich tam byly, aby si s hráči a trenérem Šilhavým vychutnávali chvíle, na které čekal liberecký fotbal šest let.

„Gratuluji," podával trenér odstupujícího plzeňského mistra Pavel Vrba ruku svému libereckému kolegovi Jaroslavu Šilhavému, zatímco šéf českého fotbalu Miroslav Pelta se opodál chystal na dekorování nových šampiónů a předávání trofeje.

Ztrát bylo příliš

„Jasně že cítím zklamání, i když hráčům nemám co vytknout. Honili jsme vrchol, ale vystoupit už jsme na něj nestihli. Podzimní ztráty s ostravským Baníkem, Bohemkou, Slavií a Příbrami nás o něj připravily. Jarní remíza s Duklou zrovna tak. Byla to daň těžkým utkáním v Lize mistrů," vypočítával Pavel Vrba, kde jeho tým přišel o možnost titul obhájit.

Liberečtí jeho slova nevnímali. Ani dost dobře nemohli, protože se vznášeli v oblacích. Na vlnách mistrovské euforie. „Už jsem nevěřil, že něco podobného prožiji znovu," stále jako by Janu Nezmarovi nedocházelo, že se dočkal třetího titulu v kariéře. První slavil s Libercem před deseti lety, druhý se slovenským Ružomberokem před šesti. Paradoxně ve stejné sezóně, kdy na něj Liberec dosáhl podruhé. Jenže to Nezmara vyhnali ze severu Čech do Uherského Hradiště, odkud si sám našel cestu na Slovensko.

Ale vrátil se a v sobotním podvečeru s Libercem zase slavil titul. A dost možná v posledním zápase, který ve Slovanu odkopal. „Nevím, zda byl poslední, s klubovým vedením jsem o své budoucnosti ještě nejednal. Ale není podstatné, zda bude Liberec dál pokračovat s Nezmarem nebo bez něho, důležité bude držet se cesty, po níž šel. A já bych mu v tom chtěl pomáhat. Na hřišti i mimo něj, v jakékoli roli či funkci, na níž se dohodneme," chrlil ze sebe a přitom svíral v náručí synka Honzíka.

"Překvapilo mě, že vůbec nechtěl pryč. Čekal jsem, jak bude reagovat a byl báječný. Šlo pro mě o neskutečně silný zážitek, tudíž jsem chtěl mít malého u sebe. I pro něj šlo nepochybně o velký zážitek, tak jsem zvědavý, jak bude v noci chrnět, jestli ho nebude naše juchání budit ze spaní," smál se Nezmar senior.

Nadálku přitom děkoval brankáři Severočechů Davidu Bičíkovi, který fantastickým zákrokem napravil Nezmarovo zaváhání, po němž se ve stoprocentní střelecké pozici octnul plzeňský Bakoš. "Vůbec jsem míč neměl hrát, protože za mnou byl Kelič. Jen jsem balón přizvedl, on by ho uklidil do bezpečí. Naštěstí nás David zachránil," věděl Nezmar.

Bičík se s pivem v ruce a medailí na krku jen blaženě culil. "Celé jaro jsem měl smůlu. Dostával jsem góly, při nichž se mi balón otřel o ruku, jindy o nohu nebo prostě nějak propadl. I při centrovaných míčích se mi zdálo, že nemám podzimní jistotu. Pracoval jsem na tom a v klíčovém zápase se ke mně štěstí obrátilo čelem. Zachytal jsem v pravý čas," lebedil si jednatřicetiletý brankář a těšil se na mistrovské oslavy. "Máme v kabině několik držáků, kteří umí slušně zatáhnout. Honzu Nezmara, Jirku Štajnera i některé další. Ani já nejsem úplně nejslabší," vykládal s uličnickým úsměvem brankář Liberce.

Štajner větřil oslavy již po podzimu

Oslavy titulu začnou večerní akcí na náměstí. A co dál...? "Nic jsme předem neplánovali. Měli jsme variantu jen pro případ, že bychom to podělali. To bychom pak někam zalezli," smál se Jiří Štajner, jehož gólman David Bičík označil za nějvětšího "držáka", ještě spolu s Nezmarem. "Kdepak, stáří už se hlásí, potáhnou to hlavně mladší," smál se reprezentant, s nímž titul jako by ani nehnul. "Budete se divit, já už po podzimu jednomu zdejšímu zpěvákovi řekl, že si po sezóně zazpívá na náměstí. A vidíte, je to tady..."

"Oslavy budou pořádné, umíme tady náležitě táhnout. Otázkou je, co kluci, kteří pojedou na EURO. Ale my ostatní máme času dost," smál se Lukáš Vácha.

Vedení klubu však už pomalu musí myslet na to, jak dát dohromady tým, který bude schopný uspět v kvalifikaci Ligy mistrů. "Plzeň ukázala všem českým klubům, že v novém modelu předkol šance je. Otázkou je, zda nám neodejdou třeba Gebre Selassie, Breznaník či Bosančič. Tak jako tak by to asi chtělo přivést čtyř, pět posil, aby se tým oživil," myslí si Štajner.

Reklama

Související témata: