Článek
Jak si vážíte vítězství nad Libercem?
Pro nás to byl prestižní zápas, což umocnilo navíc domácí prostředí. Mám radost, že jsme duel s úřadujícím mistrem a v těch chvílích i lídrem tabulky takhle zvládli. Lidi nás hnali dopředu. Liberec nás nazývá předměstím, a to jsme brali jako výzvu. Nejsem původem Jablonečák, takže mě to tolik nerozčiluje, ale kluků, kteří jsou odtud, nebo působí v klubu delší dobu, se to dotýká.
Kdy vám bylo v zápase nejhůře?
Asi při šanci Delargeho. Letěl centrovaný míč, přesouval jsem se a hráč to dal do protipohybu. Naštěstí jsem máchnul rukou a balón mě trefil. Za ten zákrok jsem rád. Stejně jako při jedné příležitosti soupeře v prvním poločase.
Co říkáte na úspěšný podzimní rozjezd Jablonce?
Začátek při výhře nad Ostravou byl dobrý. Potom nám v Hradci Králové unikly dva body až v závěru. Ten jsme si měli pohlídat lépe. A po remíze jsme urvali druhé vítězství, takže musíme být spokojeni. Doufám, že to bude pokračovat.
Jak si zvykáte na roli jablonecké brankářské jedničky?
Myslím, že po třech zápasech je na takové označení pro mne ještě brzy. Byl jsem rozhodnutím trenérů, že začnu chytat od prvního kola, překvapen. Do branky jsem se dostal letos v lize znovu po čtrnácti měsících, kdy jsem dělal dvojku zkušenému Michalu Špitovi. Míša je v klubu osm let a mám se od něj pořád co učit.
