Dukla vedla po třiceti letech ligu. Ovšem jen patnáct minut

Před týdnem vedla Dukla v poločase duelu s Teplicemi 2:0 a dvougólový náskok jí pomohl, aby Severočechy nakonec rozstřílela a poslala je domů s čtyřbrankovým výpraskem.

V pátečním zápase s posledním Slováckem se měla historie opakovat. Pražané rovněž vedli 2:0, soupeř, který v týdnu odvolal trenéra Soukupa a na lavičku provizorně posadil asistenta Jiřího Dekaře, byl navíc na ručník. Nechopen vzdorovat se po druhé inkasované brance zmohl jen na bezhlavé odkopy a čekal na definitivní ránu z milosti.

„Mohla přijít, protože Dukla dala dva góly a měla i další šance. V našem podání to byl v porovnání s prvními třemi koly zápas jako přes kopírák," přiznával Jiří Dekař, že o půli musel svým svěřencům moc a moc domlouvat.

„Já jim domlouval také. Stejně jako před týdnem v utkání s Teplicemi jsem jim i tentokrát připomínal, že sice vedeme, ale ještě rozhodnuto není," přidal se domácí kouč Luboš Kozel.

Nic platné to nebylo. Jeho Dukla začala po přestávce laxně, ba přímo ležérně a za třináct minut o vedení přišla. Kovář vstřelil bleskově kontaktní gól, záhy napálil balón do tyče a Volešák ho pohodlně dopravil do sítě.

„A to od nás odešel, protože ho ve Slovácku nechtěli. Přitom loni nastřílel v dorostenecké lize za půl sezóny osmnáct gólů. Jen mladoboleslavský Chramosta jich dal víc a okamžitě se ocitl v ligovém áčku," pochvaloval si asistent Dekař, že dal Kovářovi první ligovou šanci a ten se mu odměnil.

„I mě zaujal. Ale měl také spoustu hluchých pasáží, které musí z jeho hry zmizet. Anebo je musí snížit na polovinu," líbil se Kovářův výkon i novému trenérovi Slovácka Svatopluku Habancovi, který zápas na Julisce sledoval z tribuny.

„Po přestávce jsme hned z prvního útoku soupeře inkasovali, a i když jsme pořád ještě vedli, propadli hráči nepochopitelné nervozitě. Kazili i základní věci, nebyli schopni si přihrát, dvacet minut se vůbec nedostali k naší obvyklé hře," nechápal proměnu svého týmu Kozel.

Že by jeho svěřence až natolik svazovalo vědomí, že Dukla po třiceti letech zase vede ligu? „Nic takového. Ani jsme to nevěděli, natož abychom na něco podobného mysleli," oponoval Pavel Hašek, který načal skóre výstavním gólem. Mimochodem už třetím v této sezóně.

„Jenže co je to platné, když jsme zase nevyhráli?! Raději bych ho vyměnil za tři body," přiznával obránce Pražanů.

„Góly sice dává, protože ofenzivní úkoly má rovněž v popisu práce, musí si však plnit i úkoly v defenzivě, což je u něho někdy problém," vytýkal mu Kozel.

Jeho kritika byla ovšem adresována nejen Haškovi. „Jsem zklamaný, protože jsme měli vyhrát. Více než šedesát minut jsme byli lepším mužstvem, Slovácko nás nepřehrálo, to my mu vlastní naivitou umožnili obrat," nezastíral rozladěnost. „Na krásu se ale bohužel nehraje," povzdechl si, protože jeho celek ztratil na podzim už potřetí body v utkání, v němž vedl. Se Spartou nakonec remizoval, v Liberci prohrál, se Slováckem opět dosáhl jen na bod.

„V prvních dvou zmiňovaných střetnutích svou roli sehrála kvalita soupeřů, tentokrát jsme ale Slovácku sami dovolili, aby vyrovnalo," přiznal kouč Dukly, který ovšem ani po těchto zkušenostech nemíní mužstvu ordinovat defenzivní taktiku, jakmile se dostane do vedení.

„Vždyť my betonovat ani neumíme, na tréninku nás trenér neustále nabádá ke kombinačnímu a ofenzivnímu fotbalu," prozrazoval Hašek.

„Obezřetní směrem dozadu být samozřejmě musíme, ale jinak máme ofenzivně laděné mužstvo a v tomto trendu budeme pokračovat," stvrzoval i trenérKozel.