Článek
„Vůbec jsem si tenkrát neuvědomoval, jak je to těžké, vyhrávat celou sezónu, abychom titul získali. To jsem pochopil až teď. Každé kolo se musíte co nejlépe připravit na jakéhokoliv soupeře, ať je v tabulce nahoře nebo dole. Pořád musíte vyhrávat, neztrácet body. Teď jsem si užil triumf mnohem víc. Ale zlaté medaile mají stejnou hodnotu,“ nabídl svoje srovnání s tím, že teď je mnohem vyzrálejší.
„Hodnocení by spíš příslušelo trenérům. Mohu říct jen svoje pocity. Myslím si, že jsem vyspěl. Na hřišti si víc věřím, nebojím se hrát, riskovat. Cítím větší odpovědnost a snažím se týmu maximálně pomoct. Buď připravit gólovou přihrávku pro spoluhráče, nebo sám skórovat,“ dodal.
Oslavy jsou vždycky bouřlivé
Sparta v lize letos dominuje. Doma neztratila ani bod, prohrála jen v Teplicích a má double. „Určitě to je nejen pro mne nejlepší sezóna. Až na výpadek s Häckenem v kvalifikaci Evropské ligy jsme prakticky celou sezónu předváděli kvalitní fotbal. Naše síla byla v kolektivním přístupu. Semkli jsme se, nikdo si nedovolil nic vypustit dozadu, a naopak, všichni pomáhali dopředu,“ vysvětlil, v čem je síla současné Sparty.
A nezapíral, že si užil oslavy mnohem víc, než před čtyřmi roky. „Pochopitelně. K tomu prvnímu titulu jsem tolik nepřispěl. Tentokrát už jsem byl plnohodnotným hráčem mužstva. Moc si toho vážím. Ty letošní oslavy byly úžasné, ale také proložené zápasy. Když jsme získali titul, čekal nás ligový duel s Olomoucí a pak finále poháru. Když jsme přidali pohár, hned druhý den jsme měli sraz reprezentace. Našli jsme si alespoň jeden den na tradiční parník. Oslavy si mnozí z nás neužijí naplno ani po sobotním duelu s Jihlavou. Ještě v noci se musíme hlásit na reprezentačním srazu,“ litoval, ale oči mu jen hrály.
Double získala Sparta jako první, a v historii samostatného českého fotbalu stále jako jediná, už v roce 2007. „Abych byl upřímný, moc si to nevybavuju. V té době jsem chodil na zápasy áčka podávat míče a natahovat ty reklamní plachty na trávník,“ zavzpomínal.
Ze dna na vrchol
Přitom sezóna pro Ladislava Krejčího vůbec nezačala dobře. „V přípravě jsem se zranil a víc než měsíc jsem měl problémy s kyčli. Kluci už hráli a já ještě ani netrénoval naplno. Když jsem dostal šanci, sám jsem cítil, že to není ono a tvrdě jsem na sobě makal. Musím poděkovat trenérům za důvěru, hodně mě v té době podrželi, a na hřišti mi pomohli zase kluci. Postupně jsem se chytil a moje výkony šly nahoru,“ zavzpomínal už s úsměvem.
Na Letné prodloužil smlouvu do roku 2018. „Chci si se Spartou zahrát Ligu mistrů. Nějaké nabídky z ciziny jsem sice měl, ale nešlo o nic zvlášť zajímavého,“ říkal. A měl pohotovou odpověď i na dotaz, v čem se musí Sparta zlepšit, aby se probojovala do základní skupiny milionářské soutěže: „Vždycky je co zlepšovat. V létě přijdou noví hráči, zvedne se konkurence, což bude první impuls k tomu, aby každý z nás na sobě ještě víc pracoval a šel výkonnostně ještě nahoru. To platí i pro mne. Liga mistrů na Letné je pro mne obrovská motivace.“
