Hlavní obsah

Jarabinský: Budeme nejmladším týmem, na titul ještě nemáme

Trenér fotbalistů Baníku Ostrava Jozef Jarabinský se před startem nového ročníku ligy drží při zemi. Je si vědom toho, že má k dispozici nejmladší kádr z celků nejvyšší soutěže a tak boj o titul zatím nepředpokládá. V rozhovoru pro deník Právo však vyjádřil přesvědčení, že Baník svou hrou soupeře i fanoušky mile překvapí.

Foto: Baník Ostrava

Trenér Jozef Jarabinský

Článek

V Baníku jste od poloviny loňského podzimu. Jak velkým optimismem jste naplňován před startem nového ročníku ligy? Nerad bych hovořil o optimismu, ani nechci srovnával tým s tím, který v Baníku byl při mém podzimním příchodu. To byla naprosto jiná situace. V zimě začala generální obměna týmu, odešel Matušovič a také hráči, kteří do Ostravy přišli v létě, ale nechytili se. Myslím si, že na jaře jsme se přesvědčili o správnosti naší cesty. Až do zápasu na Spartě jsme hráli dobře a vítězili, porážkou na Letné jsme ale ztratili možnost uhrát účast v evropském poháru v lize. Po výhře v Plzni jsme se přeorientovali na domácí pohár a vyhráli ho. Teď základ týmu zůstal, i když změny samozřejmě přišly, ale určitá stabilita tady vidět je.

Na začátku přípravy jste byl hrubě nespokojen, že se tým nepovedlo doplnit. Poté přišli Lesák s Rajtoralem. Jste tedy už v pozitivnějším rozpoložení? Je třeba se na to dívat z více pohledů. V zimě bylo obrovskou výhodou, že Metelka, Vašek i Klimpl přišli hned na začátek přípravy. Pro ty, kteří jsou s mužstvem od prvního tréninku, to je obrovská výhoda. Podle toho rovněž jejich začlenění do týmu proběhlo, všichni bez problémů zapadli. Fotbalisté potřebují projít celou přípravou, odehrát zápasy, sžít se. To pomohlo i některým mladým, hodně na sebe pak i v lize upozornil Tomašák. Proto jsem nebyl spokojen, že když teď příprava začínala, tak tady tihle noví hráči nebyli.

Dokáží Lesák a Rajtoral nahradit Pospěcha s Látalem? Já bych jen nerad srovnával Lesáka s Látalem a Pospěcha s Rajtoralem. Je to něco jiného, i tito noví hráči mají své kvality a je otázkou, jak je zabudujeme do mužstva, jak z nich dostaneme maximum možností a jak zapadnou do našeho systému hry. Jsou to přece jen jiní hráči, byli zvyklí na něco odlišného, ale věřím, že se oba prosadí.

Loni jste v zimě slíbil, že Baník bude na jaře atraktivní, což se potvrdilo. Na jakou vaši předtuchu se fanoušci mohou těšit teď? Čekám, že se objeví střelec. Zatím se tak nestalo, ale musíme být trpěliví, protože to obvykle chvíli trvá. Může to být kdokoliv. Zeherovi je kolem dvaceti, dal v Opavě čtyři góly, zatím to není hvězda, která by někde předtím excelovala. Totéž platí o Papadopulosovi. Je třeba dát jim čas. Pamatuji, že když jsem poprvé přišel do Baníku, měl Baroš za předešlou sezónu na kontě pět branek. Pode mnou jich dal jedenáct za podzim a šel do Liverpoolu. Prostě přišla jeho chvíle. Věřím, že se někdo chytí i teď, buď z útočníků, nebo hráčů středu pole. Zvládnutí útočné fáze je totiž složitější než zlepšení bránění.

Cítíte ještě akutní potřebu doplnit kádr na některém místě? Dal jsem ještě vedení klubu jeden tip na hráče, kterého bych rád tady měl. Jenže tohle je pouze záměr, otázkou je, jaká existuje možnost to realizovat. Tip je to dobrý, ostatně nikdy bych nechtěl hráče, kterého nemám prověřeného, nebo ho sám neznám. Třeba Klimpla už jsem vídal na Žižkově dlouho a hodně jsem se divil, proč po něm nikdo nesáhl. Také tento hráč by byl posilou defenzívní činnosti.

Proč znovu v kádru schází Lička? Je to jeho iluze, že by pod vámi nehrál, nebo takového hráče momentálně nepotřebujete? Je to iluze a některá média ho v tom utvrzovala. Když jsem se dočetl, že podle dobře informovaných zdrojů jednoho deníku by Lička pod Jarabinským nikdy nehrál, bral jsem to jako, pokud mám být mírný, ránu pod pás. Mario se z Itálie vrátil s tím, že se chce o místo poprat s ostatními, toužil se prosadit. Doléčoval si zranění. My jsme se mezitím vrátili ze soustředění v Seefeldu a on už tu nebyl. Přitom jsme se dohodli, že šanci dostane.

Lička je nyní na zkoušce ve West Hamu. Je vám to líto? Líto mi to není, beru to jako realitu. Když se s někým na něčem domluvím, a pak se věci vyvinou tak, jako by předtím žádná dohoda neexistovala, ani se na to nemohu dívat jinak. Všechno je na hráčích. Nikdo nemá výsady, že by hrál pořád. Kdo se prosazuje, má šanci, nastupuje. Kdo se neprosazuje, musí dál bojovat, ale na trávníku tolik místa logicky nemá.

S jakými ambicemi Baník vstoupí do nového ligového ročníku?V prvé řadě je třeba připomenout, že budeme asi nejmladším mužstvem v lize. Stejné to bylo i při mém minulém angažmá v Ostravě, kde jsme přebudovali tým, který se předtím jen zachraňoval, ovšem po třech letech a stálém zlepšování došel až k zisku titulu. Nejsme dnes asi ve stavu, že bychom mohli naplnit představy řady lidí a hrát o titul nebo o místa v Lize mistrů. Na druhou stranu mužstvo svou sílu, především pak morální, má. Dokázalo to ve finále domácího poháru. Současný Baník chce vyhrávat, má před sebou dobrou perspektivu. Uvidíme, jak se sezóna vyvine, spoustu věcí nejde předvídat, ale budeme se snažit všechny znovu mile překvapit.

S mladým týmem však půjdete i do Poháru UEFA. Nemáte z toho obavu? Hodně záleží na tom, jaká bude v době utkání forma a také zdraví hráčů. Základ mužstva má určitou kvalitu i nějaké pohárové zkušenosti, takže věřím tomu, že v prvním kole Poháru UEFA odehrajeme důstojněji než v minulém roce. I když soupeř nás asi čeká hodně těžký.

Vaší prodlouženou rukou byl kapitán Látal. Nebude vůdce a hecíř Baníku chybět? V tom mám jasno. Kdo zná Pavla Bestu, sleduje jeho kariéru, výkony, přístup v tréninku a jeho zaujetí pro fotbal, musí mu být jasné, že právě on bude nástupcem Radka Látala. Je sice pořád mladý, ale při mém prvním angažmá v Baníku jsem udělal kapitána z Baroše, tehdy i proti jeho vůli, ale nakonec to fungovalo. Vyhráli jsme za sebou snad pětkrát, sám si vybudoval respekt a možná to pomáhalo i jemu samotnému. Teď to je podobné. Besta dokonce už s tím mužstvem dokázal víc, než předtím Baroš, proto věřím, že roli vůdce i ve spolupráci s Čížkem a dalšími zkušenějšími hráči zvládne.

Máte pověst neústupného trenéra, který raději stále drží tým v napětí. Považujete se sám za takového? Já to vidím z jiného pohledu. Hned na začátku, kdy do klubu přijdu, se s hráči dohodnu na jasných pravidlech, které se budou dodržovat. Vše pak běží podle předem stanovených věcí. Nejsem zastáncem trestů, preferuji prevenci. To, co děláme, jednoznačně prevencí je. Pokud na přestupky, jako jsou zbytečné červené karty nebo i pozdní příchod na trénink, dojde, předem se ví, kolik taková legrace stojí. Pokud pak někdo musí sáhnout do kapsy pro pokutu ve výši dvaceti třiceti tisíc, už to legrace moc není. Ale tato prevence funguje. Chcete příklad? Loni na podzim jsme byli jedním z vůbec nejtrestanějších mužstev v lize, ovšem na jaře už hráči nedostali žádnou červenou kartu a jenom minimum žlutých. Disciplínu nedělají tresty, ale prevence. Od realizačního týmu po hráče každý ví, co smí.

Trénoval jste přední kluby v Turecku a Španělsku. Vidíte teď u nás nástupce, kteří by jednou mohli vést klub, jako byl třeba ve vašem případě Betis Sevilla? Myslím si, že u nás máme řadu kvalitních trenérů, kteří mají šanci prosadit se i v cizině. Některým se to už daří. Třeba Vlastimil Petržela v Petrohradu odvádí výbornou práci a o kvalitě ruské ligy svědčí, že CSKA vyhrálo Pohár UEFA. Také Ivan Hašek už měl možnost působit v kvalitním klubu ve Francii. Vyskočit může kdokoliv. Dnes je situace snazší než kdysi, to byli trenéři z východní zóny ještě přehlíženi. Pořád se sice bere angažmá našeho kouče v cizině jako něco zvláštního, ale dnes už jsou kolegové často i po jazykové stránce výborně připraveni, takže nabídky ze zahraničí budou spíš běžnou záležitostí než raritou.

Máte skvělé jméno hlavně v Turecku. Ve skrytu duše ještě nosíte myšlenku na návrat do země, kde máte i spoustu přátel? Víceméně je to uzavřená kapitola. Nabídky z této strany přicházejí pořád, ale mým cílem bylo dostat se do některého z tureckých velkoklubů. Několikrát jsem tam už jednou nohou byl, ale nepovedlo se to dotáhnout do konce. Splnění snu mi nevyšlo. Vrátit se tam, kde už jsem byl, to bych v dané chvíli neviděl jako něco progresívního.

Jak zní vaše trenérské krédo? Odjakživa to byla fair play. Dlouho to v našem fotbale bylo něco podřadného a většina lidí se tomu spíš smála. Ale snad se i vzhledem k tomu, co se u nás v souvislosti s korupční aférou dělo, zase se fair play stane pro všechny něčím samozřejmým. Chtěl bych zažít plné stadióny nejen proto, že domácí tým vítězí, ale i proto, že hraje dobrý fotbal a hlavně lidé považují soutěž za důvěryhodnou. Fair play hlásám dlouhá léta a právě tento rok by mohl být zase novým začátkem. Věřím, že k tomu pomohou i volby šéfa svazu.

Zřejmě neprozradíte, který kandidát vám je nejsympatičtější. Ale máte někoho takového vytipovaného? Určitě tam jedno jméno je. Pokud by to bylo potřeba, veřejně bych mu vyjádřil svou podporu. Teď to tak neučiním, protože může být třeba strategie našeho klubu jiná, ale jsem připraven v pravý čas dát oficiálně najevo, koho podporuji.

Reklama

Související témata: