Článek
Čísla mluví jasně. Slavia se více rvala a byla agresivnější než soupeř. Sešívaní ovládli 105 ze 187 soubojů a jejich nejlepším hráčem byl v tomto směru důrazný obránce Mikula, jehož úspěšnost v soubojích dosáhla skvělých 79%.
Nejlepší ze sparťanů byl v této kategorii dirigent Matějovský s 65%, vyšší číslo však měli hned čtyři slávisté (Mikula, Kenija, Souček a Zmrhal). Třeba Hybš, který zavinil gól, za první poločas absolvoval jen dva souboje a oba prohrál. Po přestávce už nenastoupil... Stejně tak Hušbauer, který ovládl jeden souboj z osmi, o mnoho lépe na tom nebyl ani Krejčí.
Sparta také málo střílela, měla osm pokusů proti třinácti slávistickým. Prostor mezi tyčemi z Letenských trefil pouze střídající Fatai, stejný hráč napálil i tyč. Ani jeden střelecký pokus neměl kanonýr Lafata, jeho rekordní série zápasů se vstřeleným gólem v řadě se tak zastavila na čísle devět.
Jinak Sparta držela častěji míč a strávila delší čas v útoku. Také měla přesnější přihrávky a dostala o dvě žluté karty méně. Letenští se za celý zápas neobjevili v ofsajdovém postavení. Slávisté tam stáli hned pětkrát, některé jejich ofsajdy ale byly sporné.