Článek
Krmenčík a Brabec hodnotí výhru Plzně na Letné.
I jemu zněla v uších nevole a burácení ochozů. „Bojujte za Spartu," řvaly nacpané ochozy ve slepé víře, že skandování jejich mužstvo probere a zabrání nejhoršímu. Porážce. Utnutému snu, že alespoň teoretická šance na titul na Letné zůstane a rudí o něj budou dál válčit.
V tu chvíli ještě nebylo nejhůř.
Jejich Sparta prohrávala jen o gól.
Pořád jí zůstávala naděje, že může skóre zvrátit a Plzni se přiblížit. V týdnu na Dukle podobný obrat v odloženém duelu zvládla, byť jí sudí přispěchal na pomoc.Teď na ní fanoušci chtěli, aby něco podobného dokázala i bez sudího.
Bláhovost. Jedna velká marnost.
Touha, ta Spartě scházela
„Chyběla mi větší touha. Jako bychom největší motivaci vybili v Evropské lize," sklesle uznával letenský kouč Zdeněk Ščasný, jemuž se také rozplynul jeden velký sen. Tentokrát ani on Spartu k titulu nedovede.
„Plzeň proti nám hraje pokaždé chytře. Zezadu, na brejky. Zatímco na podzim jsme si na jejím hřišti počínali strašně a zápas jsme absolutně nezvládli, teď jsme byli v jiném rozpoložení," jako by nechtěl uvěřit, že třígólový příděl se stal realitou, díky níž mohou Západočeši už čtyř kola před koncem ligy slavit titul.
„Kdybychom vyrovnali, byl by to úplně jiný zápas. Jenže po gólu inkasovaném z penalty přišly klíčové momenty - Julišem a Lafatou nevyužité šance na vyrovnání, záhy pokutový kop, který jsme neproměnili," glosoval Ščasný partii, od které si i on sliboval mnohé.
Proto tah s Jiráčkem na kraji obrany. Proto Frýdek ve středové řadě. A koneckonců i proto střídání Váchy Marečkem.
Kouč bral vinu na sebe
„Potřeboval jsem Frýdka v záloze, takže proto šel Jiráček prokazující v týdnu dobrou formu na kraj obrany. Účinkoval sice u penalty, ale odehrál slušný zápas," nemínil domácí kouč svalovat vinu na Jiráčka.
Bral ji spíš na sebe.
„Moje chyba, že jsem se rozhodl postavit Váchu, i když jeho nasazení jsem zvažoval hodně dlouho. Bylo ale na něm vidět, že po zranění ještě není stoprocentně v pořádku, takže v úvodu třikrát čtyřikrát nepohlídal Koláře. I penaltová situace vznikla kvůli tomu... Proto ho střídal Mareček, protože jeho pohyb a dostupování soupeřových hráčů nám do půle chybělo."
S příchodem Marečka sice ke změně došlo, ovšem jen optické. Do výsledku se nepromítla. „To proto, že scházelo víc agresivity a klidu v koncovce, i centrované balóny chodily do srovnané plzeňské obrany," vysvětloval Ščasný, proč se jeho svěřenci nedokázali prosadit a skandování, aby bojovali za Spartu, tak logicky sílilo.
Až střídající Krmenčík ho uťal. A dokonce hned dvěma chytrými trefami do Bičíkovy sítě.
„Závěr už vyzněl tristně, protože jsme dělali hrubé chyby. Mě spíše mrzelo, že druhým inkasovaným gólem jsme zahodili šanci bojovat o vyrovnání až do poslední minuty," skousával Ščasný jen těžce čtvrtou prohru s Plzní v řadě.
„To jsou čísla a fakta, o nichž se nedá diskutovat," nezbývalo mu než uznat, že i on zůstane se Spartou v letošní lize až tím druhým.
