Článek
„Obtížně se mi hledají slova. Jsem hlavně rád, že jsme se zachránili. Nebylo to nic příjemného. Tři čtvrtiny hráčů z kádru nejsou na hrozbu sestupu zvyklé. Nevidíte jim do hlavy a nevíte, jak se zachovají. Byly to nervy, které nás svazovaly," líčil nejzkušenější fotbalista Teplic po zápase s pražskou Duklou v předposledním kole.
Remíza 1:1 byla loučením s domácími fanoušky. „Chtěli jsme držet balón, ale to se nám dařilo jen třicet metrů od branky. Pak tam byly zbrklé, nepřesné akce. Naštěstí jsme aspoň vyrovnali a neprohráli. Bod řeší záchranu, což jsme si přáli před cestou do Olomouce," uvažoval Vachoušek.
Jarní nejistotu intenzivně prožíval. „Nedovedu si představit, že bychom nastupovali do posledního kola s vědomím, že bychom nebyli ještě zachráněni. Nikdy předtím jsme v takové pozici nebyli. O to víc mně záleželo na tom, abychom to zvládli. Jsem teplickým odchovancem a všechno na mě doléhalo. Teď to ze mě spadne a konečně se mohu vyspat," oddechl si kapitán.
Končící sezóna je pro něj i celý teplický fotbal ponaučením. „Je to obecná zkušenost do života i do toho fotbalového. Nechceme, aby se něco podobného neopakovalo. Základem musí být vítězství na domácím trávníku," mínil Vachoušek.
Třebaže má v Teplicích podepsanou smlouvu i na příští sezónu, není jisté, zda zůstane. „Ani nový kontrakt neznamená, že budu pokračovat. Teď to nedokážu za sebe říci. Odpočinu si tři čtyři týdny a pak se uvidí," dodal teplický kapitán.
