Hlavní obsah

Po třech letech to byl krásný návrat, liboval si mladoboleslavský oslavenec Fabián

Praha

V sobotu prožil mladoboleslavský záložník Tomáš Fabián krásný den. Slavil sedmadvacáté narozeniny a zároveň po třech letech návrat na ligový trávník. A navíc proti Spartě na Letné. Naposledy nastoupil 28. září 2013 ve Znojmě, a pak ho stíhal jeden velký zdravotní problém za druhým...

Foto: Radek Petrášek, ČTK

Tomáš Fabián

Článek

Po třech letech jste zase nastoupil v lize a navíc na Spartě. Je to velká úleva po těch vleklých zdravotních problémech, které jste měl?

Úleva to je. Měl jsem i černé myšlenky, že se do ligy už nepodívám, nakonec se to podařilo. A zrovna v den mých sedmadvacátých narozenin.

Nominace do základní sestavy byl dárek od trenéra Kalvody?

To ne, trenér o tom nejspíš ani nevěděl, že mám narozeniny. Přípravu jsem měl celkem dobrou, snažil jsem se dostat do kondice, párkrát jsem nastoupil za juniorku. Tak mi dal trenér příležitost. Snad se mi zápas povedl.

A to jste si mohli odvézt i víc než jeden bod...

To je pravda, mohli jsme na Letné i vyhrát. Šance jsme na to měli. Škoda... Ale s bodem ze Sparty jsme spokojení.

Byl jste nervózní? Na trávník jste se vrátil na Spartě, která vítala po létech Tomáše Rosického a ještě i Václava Kadlece.

Nevím, jestli to byla nervozita, ale byl jsem v očekávání, jaké to bude po tak dlouhé době. Ten krásný dojem umocnila i velká návštěva, která pochopitelně přišla na Rosického s Kadlecem, už před zápasem jsem byl v takové příjemné euforii. Jsem rád, že jsem zpátky... Tedy doufám, že jsem opravdu zpátky.

Věděl jste dlouho dopředu, že nastoupíte v základní sestavě?

Už v týdnu jsem od trenéra Kalvody cítil nějaké náznaky, že bych mohl hrát.

Čím jste si za ty tři roky vlastně prošel?

Mám za sebou operace obou kyčlí. Po té první to trvalo rok, než jsem se dostal zpátky. Po operaci druhé kyčle to trvalo skoro rok a půl. Mám také plastiku vazu v levém kotníku. Trápil jsem se s mononukleózou a k tomu se přidávala různá svalová zranění... Doufám, že teď už se mi budou zdravotní problémy vyhýbat.

Zmínil jste Tomáše Rosického, který si také prošel ve svojí kariéře různými zdravotními trably, ale vždycky se vrátil. Byl v tomto ohledu pro vás určitou inspirací, že návrat je možný?

Určitě ano, ale já se nemohu s Tomášem srovnávat po fotbalové stránce. V té touze a úsilí vrátit se, ale inspirací je.

Měla ta dlouhá absence bez fotbalu nějaká pozitiva, třeba, že jste měl čas na rodinu?

V době zranění se nám narodily dvě děti, mám dvou a půl letého chlapečka a půlroční holčičku. Rodiny jsem si užil dost. Čas se prolínal mezi rodinou, léčením, rehabilitací a snahou se vrátit na trávník.

Reklama

Související témata: