Článek
Sparta po zápase s Plzní.
Plzeň po zápase se Spartou.
Po gólu jste se radoval s fanoušky. Byl mezi nimi někdo z rodiny?
Fanoušci Viktorky jsou všichni jako moje rodina, proto jsem s nimi gól hned oslavil. Byla to bezprostřední reakce a velké emoce.
Máte proti Spartě větší motivaci?
Určitě to je jiné, než když hrajete třeba se Zlínem nebo Slováckem. A když s ní hrajete v Plzni, musíte ji zkrátka porazit!
Viktorii se to povedlo v lize už popáté v řadě. Věříte si na ni víc?
Určitě se teď nebavíme o tom, že ji chceme porazit i pošesté. My chceme vyhrát každý zápas, ať je to s kýmkoliv. Samozřejmě takový, jako se Spartou, tím spíš. Daří se nám, a tím víc si také věříme.
Na Spartu máte náskok sedmi bodů, ale stejně jste na tom s Boleslaví a stíhá vás Slavia. Berete situaci tak, že Sparta v boji o titul už není soupeřem?
To určitě ne, ale náskok je příjemný. S Boleslaví ještě budeme hrát a musíme ji porazit, abychom z boje o titul nevypadli.
Čím si vysvětlujete, že silné týmy porážíte a se slabšími ztrácíte?
Pravdou je, že kluci se víc vybičují na Spartu než třeba na Příbram. To jsem zažil třeba v Dukle. Když jdete na Spartu, motivace je automaticky vyšší.
Trenér Pivarník říkal, že jste hodně chtěl, abyste tu zůstal. Jak daleko jste byl v létě od odchodu z Plzně?
Bylo to půl na půl... Ale jsem rád, že jsem zůstal. Ve Viktorce jsem začínal v šestnácti letech. Když jsem viděl Davida Limberského nebo Pavla Horvátha, koukal jsem na ně s úctou jako na velké vzory. Obdivuji je stále, třeba Limbovo nasazení, nebo Milana Petrželu, který nevynechá jediný souboj. Je to obrovská škola a jsem ve Viktorii opravdu moc rád. I to, že za ni hraji, je splněný dětský sen.
