Článek
Je kluk z vesnice. Fotbal začal hrát doma v Lukáčovcích, školní zápas mu přihrál pozvánku do mládeže FC Nitra. Zahraničí okusil nejprve na Ukrajině a před pěti lety poprvé zamířil do Prahy.
„Vzpomínám si velmi dobře, jak jsem přicházel do Prahy. Město z dálnice vypadalo obrovsky. Říkal jsem si: Asi to bude chtít navigaci. (smích) První trénink byl ve Zbuzanech, a tak nějak jsem se rozkoukával, kde co je a jak co funguje. Všechno pro mě bylo nové," vzpomíná Lukáš Štetina na rozloučenou s Duklou.
Po působení na Julisce už má Prahu v srdci.
„Mám ji velmi rád, už se tu vyznám víc jak v Nitře. Takže když jsem doma, mám chuť jít nakupovat do Prahy, protože v Nitře už ani nevím, kde, co je... (smích) Život v Praze je skvělý, jsme tu společně s přítelkyní, která mi vytváří výborné podmínky pro fotbal a pomáhá mi v hodně věcech, jako je strava, odpočinek, regenerace. Za to jí moc děkuju, nemá to se mnou jednoduché," uvědomuje si.
Netradiční závěr sezóny
Léto má doslova pekelné. S Duklou se ani nestačil pořádně rozloučit na hřišti. Po derby na Slavii mu sezónu předčasně ukončily problémy se slepým střevem. Navrch si doma v Nitře na soukromé škole managmentu dodělával maturitu, obor ekonomika.
„Kvůli odchodu na Ukrajinu jsem maturitu v původním termínu nestihl. Na Slovensku jsem dostal dvě infuze, pak šel na maturitu a hned pod nůž. Bylo to trošku složité, ale všechno dopadlo tak, jak mělo. Ještě štěstí, že právě končila sezóna," líčí pětadvacetiletý stoper.
Se Spartou teď už dře na soustředění ve Františkových Lázních. A doufá, že se do její sestavy dokáže prosadit.
„Začínám od nuly a důležité je, jak se ukážu v zápasech a jaký udělám dojem na trenéra. Ale věřím, že na to mám. Poté, jak jsem se za pět let prezentoval v Dukle, tak věřím, že mám na to, abych hrál ve Spartě pravidelně," dodává si sebevědomí.
