Článek
Jaký pro vás byl návrat do Štruncových sadů, kde jste ještě v průběhu jara vedl domácí tým?
Přijeli jsme v určitém rozpoložení. Po fotbalové stránce se Plzni nemůžeme rovnat. Chtěl jsem, abychom ji více potrápili. Do přestávky jsme domácím situaci ulehčili vlastními chybami. Plzeň má kvalitu, že si příležitosti prostě vytvoří. A pak už je vše jen otázka jejich využití.
Nicméně třicet minut jste plzeňské hráč drželi na uzdě a do velkých šancí je nepouštěli. Pak ovšem přišlo fatální selhání Kijanskase, které defenzivu vašeho týmu zcela rozklížilo.
Před prvním gólem došlo k obrovské chybě našeho stopera. Vždyť měl míč na noze, měl balón kopnout pryč. Při další akci přišel prohraný hlavičkový souboj potrestaný gólem... Závěr poločasu jsme prostě nezvládli. Měli jsme obrovský respekt ze soupeře, báli jsme se hrát, zbavovali jsme se míče z jednoho doteku, jen abychom nechybovali, což však v důsledků jen vyústilo v obrovské množství chyb. Závěr poločasu jsme prostě prošustrovali. Po přestávce jsme sice protivníka lépe dostupovali, jenže to bylo za rozhodnutého stavu. A po obrovských chybách jsme domácí pouštěli do dalších šancí. Měli jsme štěstí, že je neproměnili.
Vedení Plzně vás v průběhu jara odvolalo z první příčky. Snil jste před utkáním o satisfakci v podobě triumfu či alespoň bodového zisku?
Plzeň doma ztrácí velmi málo, prostě výjimečně. Při určité konstelaci jsme mohli překvapit, ale to by museli podat nadprůměrný výkon všichni hráči, soupeř by nás musel podcenit, a ještě zahodit šance. Tyhle tři podmínky se nesešly.
Byla pro vás velkou výhodou téměř dokonalá znalost prostředí s ohledem na nedávné působení v Plzni?
Určitě ano, protože jsem mohl hráčům podat detailní informace. Jenže jedna věc je mít přehled jako trenér a zcela něco jiného je, jak hráči poznatky využijí a realizují pokyny. To se nám nedařilo. Třeba Zemana jsme měli přečteného, způsob jeho přípravy pozice pro centry. A přesto jsme nezablokovali žádný. Zrovna tak jsme měli nastudovaného Krmenčíka, přesto jeden gól vstřelil a na další přihrál.
Je pro vás hodně zneklidňujícím zjištění, že velké chyby dělali zkušení hráči jako Pilík či Juhar?
Fotbal je o týmovém výkonu. Já mám rád sebevědomé hráče a kluci v Brně fotbal umí. Jenže výkon je především o týmovém pojetí. A když pak zjistím, že čtyři či pět hráčů se schovává, pochopitelně jde týmový výkon dolů. Třeba Pilík má určitý problém v bránění a osobních soubojích, o to kvalitnější pak musí být na balónu a při zakládaní akcí. Což se nedělo a mrzí mě to. Obecně prostě kluci musí hrát nikoliv pod své možnosti, ale na jejich hranici.
I přes tříbrankový příděl jste si užil velké ovace, když patnáct minut před koncem tribuna nejvěrnějších plzeňských fanoušků začala vyvolávat vaše jméno a zbylá část stadiónu se přidala. Šlo o hodně výjimečný okamžik?
Byly to fantastické emoce. Bylo hrozně milé, jak mě lidé vítali. Měl jsem štěstí, že jsem zažil fantastické příznivce v obou předešlých štacích na Bohemians i v Plzni.
Máte za sebou dva zápasy na lavičce Brna. Po mistrovských ambicích v Plzni budete nyní usilovat o záchranu soutěže stejně jako při předminulé štaci na lavičce Bohemians 1905. Jde o srovnatelné situace?
Do Bohemians jsem přišel v létě, tým jsem si poskládal podle vlastních představ. Kluci hráli s obrovským nasazením, herně se nám doma dařilo. Do Brna jsem nastoupil před desátým kolem, bez možnosti ovlivnit skladbu mužstva. Důležité je, aby si kluci začali věřit. Sám jsem hrál na nejvyšší úrovni a vím, že není snadné při nynější konstelaci do zápasu vstupovat. Ale je potřeba, aby se kluci přestali bát.
