Článek
Trenér Herb Brooks dal pro olympiádu v Lake Placid dohromady mužstvo s věkovým průměrem 21 let, poskládané z hráčů z amerických univerzit. Profesionálové tehdy na olympijských hrách startovat nesměli, což byla výhoda pro Sovětský svaz, kde v dobách socialismu sice byli oficiálně všichni amatéři, ale trénovali mnohdy více jak profíci z NHL.
Sovětská sborná přijela do Lake Placid s vizitkou pětinásobných olympijských vítězů a mužstva, kterému od jejich vstupu na světovou scénu dokázaly na mistrovstvích světa čelit jen celky Kanady a Československa, a to zpravidla jen výjimečně.
Sílu kolektivu pod despotickým trenérem Tichonovem naznačovaly už přípravné zápasy před olympiádou. V jednom z nich Sověti jen tak mimochodem vyřídili americké amatéry 10:3. Na samotném turnaji ale domácí hokejisté ukázali nezměrnou bojovnost, a dostali se do finálové skupiny. Tam nastoupili proti hokejistům v rudých dresech znovu a nikdo nepředpokládal, že by mohli supersilné Sověty potrápit.
| .:ANKETA: |
| Jaký námět by se vám líbil jako film? Hlasujte na konci článku |
Po dvou třetinách utkání vedla sborná 3:2. Mark Johnson pak ve 49. minutě vyrovnal a o dvě minuty později dokonce dostal Američany do vedení Mike Eruzione. Za mohutného povzbuzování hlediště nakonec domácí výhru udrželi, brankář Jim Craig si připsal 36 zásahů, a v šatně se zpívala americká hymna. Zrodila se největší senzace hokejové historie. O dva dny později pak USA porazili i Finsko a definitivně stvrdili zisk zlatých medailí.
Slavné vítězství nad "neporazitelnými" Sověty bylo pojmenováno "Zázrak na ledě", a známá sportovní stanice ESPN jej například zařadilo mezi deset nejúžasnějších sportovních zážitků minulého století. Premiéry filmu se bohužel nedočkal největší strůjce zázraku, trenér Herb Brooks, který zahynul loni v srpnu při autonehodě.
