Článek
Po Rachůnkově zranění vás trenér určil kapitánem české hokejové reprezentace. Co s vámi to céčko na dresu dělá?
Zvyšuje můj pocit zodpovědnosti, ale maximum na ledě se snažím odvést pokaždé, bez toho jestli mám céčko, nebo ne. Každopádně mě těší takhle projevená trenérova důvěra.
V šatně nechystáte proslov?
Jsou tu vesměs zkušení hráči, není třeba něco říkat. Do atmosféry v kabině se pozitivně promítá, že jsme spolu prožili letošní mistrovství světa, a jde jen o to udělat tu samou partu.
Nebude v ní a i vám osobně chybět Jágr, s nímž si v Omsku báječně rozumíte?
Dostali jsme čas si na sebe zvyknout a klape to. Nějaké věci už máme za tři měsíce zažité a vím, jak se s ním na ledě zachovat, ale v nároďáku bych neměl mít problém se s někým sžít.
S Klepišem a Markem jste se v útoku sešli samí elitní střelci. Kdo z vás má bránit?
Budeme to hrát asi klasicky, centr jako první dozadu a křídla napadají. Kdybychom ale všichni dávali góly, tak by se dozadu vůbec jezdit nemuselo…
Věříte, že jste si přivezl střeleckou formu z KHL?
Cítím se pořád dobře, ale období, kdy mi tam spadlo všechno, na co jsem sáhl, trvalo asi šest zápasů a teď už to takové není. Třeba Kašpar má teď ale formu až neskutečnou, za poslední týden dal osm gólů a toho musí člověk využít, takže věřím, že se mu to povede.
Pořád se vám v Omsku tak líbí?
Počítal jsem radši s horším, ale zatím mě nic vyloženě negativního nepotkalo. Lepší se i moje ruština. Ze začátku jsem neuměl ani slovo, ale už se trochu domluvím a znám i skoro všechny restaurace ve městě, protože abych si sám vařil, na to zrovna nejsem.
