Článek
Ve třetí třetině jste dostali za 99 sekund dva góly, bylo vám v tu chvíli nejhůře? Každá střela může rozhodnout, ale mně bylo nejhůř, když jsem byl asi minutu před koncem na střídačce a prohrávali jsme 3:4, ale pak to Klimek dal suprově do prázdné brány. Tím nám vlil novou energii do žil.
V prodloužení jste čaroval... To je o jedné střele, gól nemusí padnout ani z vyložené šance. Jednou nám to asi půl minuty skákalo dvěma hráčům po rukou, mně po rameni a spadlo to vedle brány, ale zvládli jsme to, nájezdy jsou vabank.
Ale vaše specialita, ne? Mně pomohli kluci, Šéďa (Ondřej Šedivý) první nájezd dal, já poté chytil, potom Ujča (Viktor Ujčík) proměnil, pro mě to je potom psychicky lehčí, já jsem další nájezd nemusel chytit.
Mnozí byli asi překvapení, že na první nájezd šel Ondřej Šedivý, vy ne? Pro mě to překvapení nebylo, Ondra je hrozně šikovný, už jsem to říkal v sérii s Pardubicemi, že on má hodně rychlý ruce. Je to mladý kluk a nepřipouští si vůbec stres.
Jak se díváte na svoji bilanci v nájezdech? Mě nájezdy baví, musím to zaklepat (klepe prstem o zuby). Doufám, že to ještě vydrží. Zkoušíme je na tréninku. Co si může člověk víc přát před plným domácím publikem než jít na nájezdy a zkusit vyhrát. To se podařilo, máme novou energii.
Jste úspěšný i na tréninku? Jak kdy. Někdy prohraju, někdy vyhraju. Je tu spousta šikovných kluků, kteří gól umějí dát.
Hokejisté Vítkovic (vpravo) se radují ze vstřeleného gólu proti Třincifoto: ČTK/Jaroslav Ožana
Před sobotním zápasem jste prohrávali v sérii 0:3, jak vám bylo? Moc dobře se mi nespalo, člověku se honí v hlavě spousta věcí. Nakonec jsme to zvládli a jsme strašně rádi, že jsme si sezónu prodloužili.
Ale moc nechybělo, vyrovnali jste třicet sekund před koncem třetí třetiny. Tady šlo o infarktový závěr, ne? Všichni byli připraveni předávat ten krásný pohár v rohu, jsme rádi, že se zatím nepředává. (úsměv)
Deset sekund předtím ale jel třinecký Jan Peterek sám na bránu, vy jste byl už na střídačce. Tohle bylo velké selhání, souhlasíte? Já to viděl přímo, protože jsem v těch místech byl. Viděl jsem, jak si rovná puk, kouká se, měl hodně času, ale naštěstí to netrefil. Nebo jestli mu Ujča trochu drbnul do hokejky, nevím, ale tohle nám strašně pomohlo, my dali potom krásný gól a byli jsme zase v zápase.
Vyhráli jste první finálový zápas, byl z vašeho pohledu také nejlepší? Druhý zápas v Třinci jsme odehráli výborně, včera (v pátek) jsme taky nehráli špatně, ale nedali jsme góly. My jsme čekali na nějaký obrat, mohli jsme prohrát 5:3, kdyby trefili prázdnou bránu, ale dali nám ještě šanci a máme úterní zápas.
Kam koukáte dál? Koukáme jen na úterý, jsme rádi, že jsme si to prodloužili. Nikdo z Vítkovic dneska nechtěl jít na akci s ukončit sezónu. Finále se může hrát jednou za život, hrát finálový zápas je krásný.
Nejste utahaný? Jsem, moc jsem nespal, spal jsem asi čtyři pět hodin, nešlo to. I když člověk na to nemyslí, tak ty myšlenky tam byly.
V kolik jste usnul? V jednu, ale spal jsem asi do pěti. Odpoledne jsem přijel domů autem a myslel jsem, že v něm usnu, když jsem si lehl do postele, tak to zase nešlo. Zkoušel jsem spát, ale někdy to nejde, člověk je někdy ze zápasu poblázněný. Dneska to dospím.
Myslel jste na to, že přijde konec sezóny, poslední zápas? Tak asi přemýšlel každý, stát se to mohlo, ale zvládli jsme to, jsme rádi, že jsme si sezónu minimálně o jeden zápas prodloužili. My si ale užíváme celou sezónu. Já nechci mít nějaká velkohubá prohlášení, máme úterní zápas, jdeme ho vyhrát. Nikdo to ještě neotočil z 0:3 na 4:3, pořád máme šanci být první. Myslím, že zázraky se pořád dějí.
