Článek
Kde lze nalézt příčinu vašich výborných výkonů?Nemám pocit, že bych hrál v nějak oslnivé formě, střídám vydařené zápasy s těmi méně povedenými. Pro dobré výkony potřebuji hlavně osobní pohodu a taky, aby mužstvo vyhrávalo, což během letošního podzimu obojí platí.
Od reprezentační pauzy ale na ledě chybíte kvůli bolavým tříslům, jak to snášíte?Mrzí mě vynucená pauza, která přišla ve chvíli, kdy jsem se cítil hodně dobře, ale zranění ke sportu patří. Vynechal jsem tři utkání a ještě do konce týdne budu zřejmě mimo hru, pak se snad zapojím, aniž by herní výpadek byl výrazněji znát.
Není odpočinek přece jen vítaný při náročném extraligovém podzimu?Únava se dostavuje, ale rozhodně bych raději hrál než jen bezmocně sledoval spoluhráče z hlediště. Zranil jsem se v reprezentačním dresu na turnaji Karjala, při souboji s domácím Finem mě v třísle píchlo a věděl jsem, že je zle.
Pro Vítkovice jste klíčový hráč, proč se vůbec mužstvu až nečekaně daří?Výborně chytá od začátku sezóny Pinc, máme vyrovnané pětky a hlavně doma nám to jde, víc si na vlastním ledě dovolíme. Navíc ještě letos na tým nepřišla žádná krize, sbíráme body docela pravidelně. S aktuálně čtvrtým místem jsme spokojeni, cílem zůstává postup do play-off.
Odborníci mluví o poklesu kvality nejvyšší domácí soutěže, jak to vidíte vy z ledu?Letošní sezónu nelze srovnávat s loňskou, kdy tu při výluce NHL byla všechna esa a hrál se dost odlišný hokej. Nyní extraliga nabízí hodně vyrovnané zápasy, ale věřím, že diváci by chtěli vidět víc gólů.
Proč branky nepadají?Máme výborné gólmany a střelci to mají těžké, většina mužstev sází na defenzívní styl.
Získal jste letos pevné místo v národním týmu, dokonce jste v širším kádru pro olympiádu. Zdají se vám reprezentační sny?Může mě těšit, že jsem na seznamu 66 hráčů, z nichž vzejde mužstvo pro Turín, ale nepřikládám tomu takovou váhu a při konkurenci borců z NHL vůbec nepočítám, že bych se v únoru na olympiádu podíval. A dělat si nějaké plány ohledně mistrovství světa by taky bylo předčasné.
Jaké je tedy vaše největší hokejové přání?Doufám, že se někdy dočkám titulu s Vítkovicemi. Už jsem to zažil ve Vsetíně, ale rád bych tu radost okusil i v Ostravě. Mám tu smlouvu ještě na dvě sezóny, tak snad to vyjde.
Pocházíte z Kladna, už jste se na severu Moravy zabydlel?Kladno mi není lhostejné, vyrostl jsem tam lidsky i hokejově, ale život sportovního profesionála mě přivedl na druhý konec republiky. Mám zkušenost i z angažmá ve Finsku, kde to nebylo úplně podle mých představ, ale ani toho nelituji. Když jsem nedávno prodlužoval kontrakt, bylo těžké rozhodování zůstat hodně daleko od rodné hroudy, ale převážily hokejové věci. Máme s rodinou v Ostravě byt a jsme tu spokojeni. Ale počítám, že se do Kladna jednou vrátíme a budeme tam spokojeně žít.
Změnilo vás hodně narození syna?Určitě, mám nové priority a díky rodinnému životu jsem získal i jistý náhled. Malému Jiříkovi ještě nejsou ani dva roky, ale už chodí na hokej. Teď naposledy jsem ho měl v hledišti dokonce na klíně a vydržel se celé dvě hodiny dívat, vůbec neusnul.
Bude po tátovi hokejistou?Na to je ještě brzy, ale malou hokejku už doma pochopitelně má. Pamatuji si, že mě taky vodil táta v Kladně na zimák, i když on sám hrával aktivně fotbal. Začínal jsem v sedmi letech a hokej mě hned začal bavit, takže nad jiným sportem jsem ani nepřemýšlel.
Stíháte vedle hokeje a rodiny ještě něco ve volném čase?Než se nám narodilo dítě, tak jsem chodil na procházky se psem, teď se ale snažím maximálně věnovat rodině. Když vyjde čas, zajdu si na fotbal na Bazaly. Nevím ale, jak dlouho mi to vydrží, ještě bychom s manželkou chtěli jedno dítě.
