Článek
Opačným směrem putoval jeho krajan Štefan Růžička. Záborský si podle svých slov prožil pod diktátem impulzivního českého trenéra očistec. „Ani bych neřekl, že jsem si s trenérem nesedl, spíš že jsem vůbec nesedl jemu," rozpovídal se pětadvacetiletý forvard v rozhovoru pro slovenský server šport.sk.
„Od začátku se po mně vozil. Vymýšlel si různé záminky, aby mi mohl vynadat. Když jsem si třeba po tréninku přidával, řval na mě, proč trénuju navíc. Normálně jsem z toho byl v šoku," popisoval své útrapy.
V kabině problém neměl
Není třeba dodávat, že Záborského pozice v Omsku po Říhově nástupu rapidně oslabovala. „Když jsme třeba hráli tři na dva, dostal jsem přihrávku za modrou čarou, počkal jsem, až se mi spoluhráč otočí a přihrál jsem mu před prázdnou bránu na gól. Kouč za mnou přišel, že je to hrozně pomalé. Tak jsem se ho zeptal, jestli teda nemám hodit spoluhráči puk na záda," pokračoval slovenský reprezentant.
Záborský také popřel zprávy z ruského tisku, podle nichž měl problémy i se spoluhráči v kabině. „To by mě zajímalo, který odborník tohle napsal. V kabině jsem nikdy neměl s nikým problém. Právě naopak. Ale je mi jasné, že vyměnit nejproduktivnějšího hráče minulé sezóny nejde jen tak. Myslím, že tohle někdo vypustil úmyslně, aby nikdo neobviňoval vedení, že mě vyměnilo. Mrzí mě to, protože člověk na sobě pracuje celý život, a pak se mu někdo během pár týdnů snaží reputaci zničit," litoval rodák z Trenčína.
Teď doufá, že zaujme alespoň jiného českého kouče, a to šéfa lavičky slovenského národního týmu Vladimíra Vůjtka. Věří, že dostane šanci poprat se o nominaci na olympijské hry v Soči.
