Článek
Po čtvrtfinále s USA se dočkal veřejné pochvaly. Poté i osobní. „Když jsem přišel z tiskovky, tak mě Džegr (Jaromír Jágr) chválil. Snad poprvé v životě,“ přiznává spokojený Hadamczik.
Nyní ale všichni stojí před další výzvou. Je tu další krok, ten, který může otevřít finálové dveře. „Je tu zase velká touha vyhrát další zápasy, národ to očekává, my to očekáváme. Nechci být malý člověk, který řekne, teď už jsme vyhráli a všechno je v pořádku,“ nechce se smířit s dosavadním úspěchem trenér, který ohlasy a nadšení z domoviny nevnímá. Podle jeho slov nebyl za dva týdny ani jednou na internetu. Nechce se rozptylovat. A má pro to dva pádné argumenty.
Uznání od hráčů nejvyššího kalibru potěší
„Nezabývám se tím, abych nebyl nesr..., kdyby tam bylo něco špatného a abych také zase neměl chválu v hlavě. Snažím se dělat práci co nejlépe, ale potěší, že hráči nejvyššího světového kalibru uznají krok, že je dobrý, to vždycky potěší,“ vrací se Hadamczik k timeoutu při utkání s USA.
České mužstvo sehrálo na šampionátu sedm soubojů, všechny vyhrálo. Za tímto faktem stojí i soudržnost týmu, kterou si trenér chválí. „Je tu velká týmová práce v obraně i v útoku a velká improvizace hráčů,“ vyjmenovává šéf střídačky aspekty, které vedly zatím jen k úspěchům.
Talismanem se stal posvěcený zlatý řetízek
„Hráči svoje role přijali velmi dobře. Jsou hráči, kteří chodí na led při přesilovkách i oslabeních, jsou jiní, kteří je nehrají vůbec. Oni se tím vůbec nezabývají, cítím na nich, že mají absolutně čistou hlavu. Jsou rádi, že jsou u týmu a každým krokem mu můžou pomoct. Když jsem je vybíral, tak jsem třeba řekl, že s tím hráčem počítám víc do obrany, že chci, aby byl vůdčí osobností a podobně. Většina už přijela s tím, že věděla, co od nich očekávám,“ vysvětluje chemii Hadamczik, který v těchto dnech nemá ani žádné sny. Prostě nějsou.
„Já si dám po únavě tři čtyři malá piva a jdu spát,“ prozrazuje kouč noční předspánkový ceremoniál. Prim hraje hokej. Ani Bratislavu nestačil poznat, jen chvíli poseděl s kamarády z Liberce. Jinak se vše točí zase u hokeje. A kvůli turnaji si na Slovensko přivezl i jeden talisman.
„Mám krásný řetízek. Vzal jsem si ho speciálně na šampionát. Dostal jsem ho na Vánoce od rodiny. Je zlatý a posvěcený,“ ukazuje Hadamczik, který se dočkal i reakce od trenérských kolegů. "Ale jen od těch nejbližších, co trénují nižší soutěže. Ti konkurenční se moc neozývají,“ usmívá se.
