Článek
Jak se po trénincích cítíte?
Jsem hrozně vyšťavený. Na široký evropský led jsem se vrátil po pěti letech strávených v zámoří. Dává mi to zabrat. Připadám si na ledě jako na letišti. Věřím ale, že do soboty, kdy mám poprvé hrát, si zvyknu.
Jaké bylo přijetí v reprezentační kabině?
Perfektní. Průchu a Koukala znám ještě z Pardubic, hned jsem Koukimu taky blahopřál k titulu. Trénoval nás tam kdysi pan Paleček a kouče Hadamczika jsem pro změnu zažil ve dvacítce.
Domů se vracíte většinou jen na léto...
Svůj život mám teď už v Americe. Zvykl jsem si tam, dění doma ale pořád na internetu sleduju. Vyřídit si jakoukoliv běžnou věc je už ale pro mě v Česku velký problém. Ani si nedovedu představit, že bych si tady třeba potřeboval nechat vystavit kreditní kartu.
Co pro vás tedy pozvánka do přípravy na mistrovství světa znamenala?
Teprve v pětadvaceti zažiju reprezentační debut. V předchozích letech jsem hrál buď na farmě, nebo jsme s Detroitem došli tak daleko, že moje účast na šampionátu nepřipadala v úvahu. Když jsme letos v play off vypadli hned v úvodním kole, neváhal jsem nad pozvánkou ani chvilku.
Bylo vyřazení Nashvillem velkým šokem?
Z médií se na nás valila kritika. Je potřeba si ale uvědomit, že Detroit hraje vyřazovací zápasy už dvacet let po sobě a při stále větší vyrovnanosti týmů v NHL se už asi muselo jednou přihodit, že se neprokouše až do závěrečných bojů. Já byl ale rád, že jsem si vydobyl v mužstvu pevné místo. Vzorem na ledě i v přípravě na zápasy mi byl legendární Lidström.
