Hlavní obsah

Hvězdná posila je natěšená. Super partu zná z internetu

Kodaň

Za národní tým startoval na dvou šampionátech, od toho posledního, z něhož si přivezl bronzovou medaili, už však uplynulo šest let. Nyní ale pauza končí, hokejový útočník Bostonu David Krejčí kývl reprezentaci pro šampionát v Kodani. „Věřím, že uděláme medaili,“ řekl 32letý rodák ze Šternberku poté, co ve čtvrtek dopoledne dorazil do dánské metropole a absolvoval s mužstvem rozbruslení před večerním utkáním s Ruskem.

Foto: Ondřej Deml, ČTK

Trenér Josef Jandač a útočník David Krejčí před zápasem s Ruskem na mistrovství světa v Kodani.

Článek
Fotogalerie

Měl jste po nedělním vyřazení ve 2. kole play off s Tampou Bay hned jasno, že do Kodaně přijedete?

Po vypadnutí jsem měl všelijaké myšlenky, na mistrovství světa jsem ale chtěl přijet už posledních pár let, jenže kvůli zranění to nikdy nevyšlo. Jsem rád, že to teď klaplo. Musel jsem se docela rychle rozhodnout, ale vůbec jsem neváhal a jsem rád, že jsem tady.

Zahrát si po šesti letech na světovém šampionátu byla velká motivace?

Český dres jsem naposledy oblékl před čtyřmi lety na olympiádě v Soči, což už je docela dlouhá doba. Moc se těším, že teď budu mít další možnost. Teprve uvidím, jestli už dnes proti Rusku, nebo až v pátek s Běloruskem.

Cítíte se po dlouhém letu hodně unavený?

Cítím se unavený a doufám, že je to letem. Pokud ne, mám tedy co dohánět. V letadle jsem vůbec neusnul. Vzal jsem si dokonce prášek na spaní, ale bohužel mi nezabral. Snad usnu odpoledne a hezky se vyspím.

Poslední dny musely být pořádně hektické...

Všechno bylo hodně rychlé. V Bostonu jsem samozřejmě nechal rodinu, což není příjemné, ale ona chápe, že sezóna pro mě ještě nekončí.

S Bostonem jste měli ty nejvyšší ambice. Posílil jste národní tým i kvůli tomu, že takhle jste sezónu končit nechtěl?

Měli jsme výbornou sezónu, v základní části jsme skončili druzí ve Východní konferenci, ve druhém kole play off jsme ale bohužel narazili na Tampu, která konferenci vyhrála. Byla velká škoda, že jsme vypadli, věřil jsem totiž, že máme na to jít až do finále. Někdy to bohužel nevyjde.

Jak těžké nyní bude hodit zklamání z klubu za hlavu?

Zklamání se bude ještě vracet. Měli jsme výbornou sezónu, cíle byly velké a ještě po mistrovství mě brzký konec bude mrzet. Teď se ale soustředím na nároďák. Věřím, že s Pastou zapadneme do týmu na ledě i mimo něj. Kluci zatím hrají dobře a bojují. Navíc jsem za těch pár hodin stačil zjistit, že je tady super parta. Věřím, že uděláme medaili.

Hodně jste se těšil na českou kabinu a fanoušky?

Samozřejmě. V Bostonu mám jenom Pastu, a i když máme výborné fanoušky, nejsou to Češi. Těším se na českou muziku v kabině a takovou tu českou pohodu.

Kolik spoluhráčů ze současného týmu jste znal z dřívějška?

Víc než deset jich nebylo. I když jsem se ale s nimi nepotkal z očí do očí, tak nějak je znám, protože přes internet sleduju dost hokejových zápasů.

Trenéři mají v plánu, že vás s Davidem Pastrňákem postaví do jedné formace. Je hodně lákavé nastupovat s ním?

Kdo by nechtěl hrát s takovým hráčem... Je to světový hokejista a je neskutečné, jak poslední dva roky hraje. Moc se na souhru s ním těším.

Reklama

Související témata: