Hlavní obsah

Havlát: Radovat se z gólu můžu, ale jenom opatrně

Český útočník v barvách Chicaga Blackhawks Martin Havlát si hned v prvním zápase nové sezóny NHL v souboji proti Minnesotě poranil rameno. V dalších dvaadvaceti zápasech svého týmu musel přihlížet jako divák. Až ve středečním duelu proti Tampě Bay opět naskočil na led. A nebyl to návrat ledajaký. Dvěma góly přispěl k vítězství svého týmu 5:1.

Článek

Po dvaadvaceti vynechaných zápasech jste do NHL vlétl jako vichřice. Čím to je, že vaše návraty po zranění jsou vždycky povedené?

Já si nedělal nějaké velké plány. Chtěl jsem hrát dobře dozadu a pozičně. Góly, ty byly navíc. Bylo to první utkání, takže budu potřebovat ještě nějaká další, abych se srovnal. Trénink tu zápasovou zátěž nemůže nahradit.

Co spoluhráči a trenér Savard, nebyli z toho vykulení, jak se vám comeback podařil?

Proti Tampě to byl asi náš nejlepší zápas v sezóně, 5:1 jsme ještě nikoho nepřejeli. Všechno fungovalo jak mělo. Všichni hráli dobře.

Mluvilo se o tom, že byste se mohl vrátit do hry už před týdnem, nakonec jste to ještě odložil. Cítíte ještě pořád rameno, které jste měl vykloubené?

Chtěl jsem si být ještě o něco jistější. Původně jsem myslel, že se vrátím až v prosinci, ale léčba probíhala dobře.

A jak to vypadalo při zápase?

V pohodě. Žádný špatný moment tam nebyl. Taky jsem si vyzkoušel pár nárazů. To člověk potřebuje, aby získal jistotu. A jak říkám, všechno bylo v klidu.

Hrajete s ortézou, nakolik vás omezuje?

Samozřejmě je to pořád nezvyk. Měl jsem ji měsíc na tréninku, ale v zápase je to o něčem jiném. Všechno musíte řešit v mnohem větší rychlosti, nevíte, kdy vás někdo trefí.

Funguje ortéza tak, že v určitý moment už ramenní kloub nepustí do krajní polohy?

Jak říkáte. Ruku vlastně zvednu jen do výšky ramene.

Takže se po gólu nemůžete ani moc radovat.

Radovat se můžu, ale jenom opatrně.

Před svým návratem na led jste říkal, že mnoha fintiček se od vás fanoušci nedočkají a hned ten první gól padl po bekhendovém blafáku. Vaše střelecká jistota je zpět?

Vyplynulo to z toho, co soupeř člověku dovolí. My jeli dva na jednoho. Jejich hráč (Václav Prospal – pozn. aut.) si hlídal Williamse, takže jsem musel zakončovat sám.

Měl jste před zápasem nějaké vážnější obavy?

Byl to vlastně už můj třetí návrat po zranění ramene za tři roky, čili jsem tušil, co mě čeká. Naskakujete do rozehrané soutěže, kluci jsou rozlítaní. Člověk ještě nemá správné načasování pohybů a po zápase je úplně vyždímaný.

Odehrál jste 17 minut. Na kolik se cítíte, až budete stoprocentně v pořádku?

Záleží na trenérovi Savardovi. Bavili jsme se před zápasem s Tampou a říkal mi, že mě nebude tolik vytěžovat, abych měl víc času se do toho dostat.

Podle gólů se ale zdálo, že souhra s Williamsem a Langem vypadá nadějně, souhlasíte?

To ano. Já byl ale hlavně rád, že jsme nemuseli nic honit na konci zápasu. Měli jsme vývoj od začátku pod kontrolou.

Při představování zahajovacích sestav jste měl mohutné ovace, ale v United Centru bylo jen 11 tisíc lidí. Myslíte, že váš comeback přiláká ještě víc fandů Chicaga?

Na to, že se hrálo uprostřed týdne, přišlo lidí dost. Proti Phoenixu jich ale bude ještě víc. Bývalý majitel nechtěl mít naše zápasy v televizi, to se teď mění. A myslím, že to je k dobru věci. Lidi budou chodit.

Reklama

Související témata: