Článek
Jaká je nálada v mužstvu, protože někteří klíčoví hráči jsou zranění…
Nálada je bojovná. Sice zranění je skutečně hodně, ale již se někteří hráči vracejí. Věřím, že se další vrátí v brzké době. Na druhou stranu zde bylo několik trejdů, takže zde máme nové hráče. Musíme hrát pořád dál. Je to vyrovnaná sezóna. Nikdo se na to nemůže vymlouvat, protože zranění mají všechny týmy. Každý zápas je pro nás důležitý. Proto nás dnes mrzí ta ztráta jednoho bodu. Musíme makat dál.
Vy máte plnou důvěru trenéra, nastupoval jste i do oslabení tři na pět…
Do Pittsburghu jsem přišel jako defenzívní obránce a tuto roli plním celou sezónu. Snažím se to dělat co nejlépe a proto mne hodně nasazují na oslabení. Hraji jako první v oslabení, což znamená nastupovat proti prvním pětkám soupeře. Všichni vědí, že jsem tu od toho, abych bránil, nikoliv dával góly. To je také důvodem, proč jsem letos ještě neskóroval. To mne sice mrzí, ale doufám, že to letos ještě přijde.
Váš bratr Milan má přesně opačnou úlohu - střílet branky. Jaký je to pocit hrát proti sobě?
Pro nás je to něco neskutečného, hrát proti sobě v NHL. Já mu moc fandím, s výjimkou utkání, kdy hraje proti nám. To mu říkám, ať ubere na rychlosti. Jinak si ale navzájem fandíme. Jsme na to hrdí, že jsme to dotáhli oba až do NHL… Když hrajeme proti sobě, tak se rádi vidíme a skočíme na večeři. Letos má trochu smůlu, protože Ottawa nehraje dobře. Navíc měl potíže s kolenem, když se rozehrál, přišlo další zranění. Dostal pukem do nohy, takže pro něj asi sezóna skončila. Má zlomenou kůstku na noze. Je to smůla, ale to k hokeji patří.
Jaká je šance, že by mohl hrát za národní mužstvo na MS?
To je ještě daleko. Není to tak těžké zranění. Otázkou je jestli se na to bude cítit. Pokud bude moci, tak reprezentaci nikdy neodmítl. Důležité je, aby se dal do pořádku zdravotně.
Byl jste ve Phoenixu, nyní v Pittsburghu, jaký je v tom rozdíl?
Rozdíl je velký, už jenom v zájmu fanoušků a novinářů. V Pittsburghu jsou všechna utkání vyprodaná. Lidi nás sledují. O hokeji se mluví, jak v televizi, tak v rozhlase. Tlak na hráče je větší a ambice jsou také velké. Všechno jiné než Stanley Cup je zde považováno za neúspěch… Phoenix mi tak trochu chybí. Už jen to počasí. Prožil jsem tam pět krásných sezón. Celé rodině se tam líbilo, ale život jde dál. Pro mne to byla nová výzva jít sem.
Jaké jméno tam mají dvě legendy Mario Lemieux a Jaromír Jágr?
Určitě velké. Maria občas vidíme. Všichni ho tam uznávají, už jen proto, co vše udělal pro tento tým: Vytáhl ho z bankrotu, získal s ním dvakrát Stanley Cup, máme nádhernou novou halu a mužstvo je stále je na špici NHL. O Jágrovi také všichni mluví. Je tam řada fotografií i v šatnách. Stále někteří fanoušci nosí dres s jeho jménem. Lidé nezapomenou, co udělali oba pro tento tým. Navíc zde hrála řada Čechů, takže jsou zde dost populární.
