Článek
V zamrzlém jednání jsou ve zvláštní pozici, vklíněni mezi hráče, jež mají na starost, a majitele klubu, kteří je platí. V Dallasu, Anaheimu a Nashvillu to ale nebude trvat dlouho, trenérům tam na konci června vyprší smlouva. Mike Babcock se ale o svou budoucnost nebojí. "S Anaheimem jsem předloni došel do finále Stanley Cupu, loni jsem v Praze získal titul mistrů světa. Mohl by mne někdo zaměstnat," žertoval.
Na druhé straně existuje početná skupina expertů, které současná bezvýchodná situace nevzrušuje. Jágrův kouč v New York Rangers Tom Renney podepsal loni v červenci dlouhodobou smlouvu. "Za nynějších okolností jsem měl docela štěstí," ulevil si.
Trenérům nyní dochází, že se letos hrát nebude. "Mluvil jsem s ostatními a jsou stejně jako já dost netrpěliví," prohlásil lodivod Philadelphie Ken Hitchcock. Během výluky se nenudil. Vypomáhal dvěma klubům v Centrální hokejové lize, zaskočil do juniorské soutěže, věnoval se práci ve farmářském klubu Flyers. "Úplně jsem zapomněl, že trenéři v nižších soutěžích jsou takové děvečky pro všechno," podělil se se znovunabytou zkušeností.
Trenéři, tátové od rodin, si pochvalují, že mají konečně čas na své blízké. Nashvillský Barry Trotz má čtyři děti, nejmladší syn trpí Downovým syndromem. Dave Tippett z Dallasu pomáhal své dceři ve výběru vysoké školy. "A při štědrovečerní večeři jsem konečně nemusel pospíchat s krocanem, abych ještě v noci studoval na videu dalšího soupeře," přidal se kouč Atlanty Bob Hartley.
