Rubriky:

NHL

Pořád jsem vysmátý, říká Hertl a svou legendární kličku hodlá v NHL ještě párkrát předvést

20. srpna 2014 18:20 - PRAHA

Prožil sezónu vrcholů i pádů. Po fantastickém startu, kdy čtyřmi góly potupil Rangers a navrch přidal fantastickou kličku, která se stala internetovým hitem, byl na pět měsíců mimo hru kvůli zranění kolena a přišel i o olympiádu. První rok v NHL ale Tomáše Hertla vnitřně nezměnil. „Teď jsem něco fotil a chtěli po mně, abych se tvářil přísně. Mně to ale nejde, trápil jsem se u toho. Já jsem prostě rád vysmátý,“ chechtal se jednadvacetiletý hokejista San Jose a plánoval, jak si před odletem do Ameriky ještě dopřeje svíčkovou.

 

Vlastimil Vacek, Právo

Kolikrát jste si přes léto vzpomněl na svůj dosud životní zápas?

Pořád na něj vzpomínám. Když jsem byl na Slavii s juniory, tak si kluci dělali legraci, ať si tu kličku zkouším v NHL a ne tady. Byl to večer, na který se nezapomíná. Hlavně ten čtvrtý gól, který jsem trénoval, ale nikdy to nepředvedl pořádně v zápase. Že jsem to udělal v NHL, překvapilo málem i mě. Snad to ještě párkrát zopakuju, abych ukázal, že to nebyla náhoda. Tenhle rok ale zkusím asi něco jiného, když přijde ta chvíle.

O druhých sezónách se většinou říká, že jsou klíčové. Nebojíte se trochu?

Už je to dlouho, co jsem nehrál a tak jsem na sezónu natěšený. Budu se snažit vlítnout do ní jako minule, což se asi nepodaří, ale chci hrát svůj nejlepší hokej. Když dám nějaký gól, budu rád. Hlavně ale musí hrát tým.

Klub má s vámi větší plány než loni?

S trenérem jsem nemluvil. Nevím, ve které lajně začnu. Dozvím se to asi až na kempu.

Sám sebe v očekáváních tedy spíš brzdíte?

Tým je plný hvězd. Máme tam pět top hráčů s vysokými kontrakty, kteří dlouho bodově září. Vždycky si řeknu, že mi pomůžou a nestresuju se, že bych já měl vyhrávat zápasy. Základ týmu zůstal stejný, parta je výborná. Teď hlavně dostat se do play off a jít dále než letos. Zklamání tam totiž pořád je. Mohli jsme jít daleko...

Co si počnete bez krajana Martina Havláta, který se stěhoval do New Jersey?

Je škoda, že je pryč, ale doufám, že se mu bude dařit v Devils. Hrozně moc mi pomohl a já teď věřím, že se chytí, bude bez zranění a půjde mu to.

Nebude vám chybět Čech v týmu?

Mám tam další kámoše. Nejvíc asi vycházím s Tommym Wingelsem a Loganem Couturem. Ale našemu manažerovi jsem říkal, že příští rok chci, aby draftovali nějakého Čecha. Když jsem se byl podívat v Břeclavi na zápasech osmnáctek, tak tam byli tři naši skauti a tvrdili, že se jim nějací čeští hráči zamlouvali.

Jak to máte s bydlením, dál budete v rodině?

Už ne. Po kempu za mnou přiletí přítelkyně. Já potřeboval bydlet v rodině, abych se zlepšil v angličtině. Oni mi hrozně pomohli, vařili mi, ale chci být už taky sám s přítelkyní, mít tu pohodu. Poprvé budu v bytě, který musím vybavit, něco koupit, na to se těším. A vyvářet bude přítelkyně (směje se).

Vaše zraněné koleno je teď stoprocentně v pořádku?

Když jsem předtím nic nedělal, takže jsem to lehce cítil. Teď už je to dobré, neomezuje mě to, což je hlavní. Celá příprava proběhla bez problémů.

Neříkáte si, že léto bylo nějak moc krátké?

Bylo to rychlé. Přijde mi, že jsem tu dlouho nepobyl. Chvíli se mi možná bude stýskat. Ještě si ale dávám česká jídla. Vepřo knedlo zelo, svíčkovou. Abych nabral sílu (směje se)!

V červenci jste letěl do Ameriky na nováčkovský kemp Sharks, nepřipadal jste si tam už jako mazák?

Dá se říct, že jo. Loni jsem tam byl někde v koutu a nechtěl skoro mluvit. Teď jsem byl první, kdo byl ve vířivce... Už jsem to znal. Rus Goldobin, kterého San Jose letos draftovalo jako prvního, hodně vyzvídal. Bylo příjemné mu něco říct a ukázat.

Doma jste trénoval dvoufázově, jak to probíhalo?

Cviky na tréninku se pořád obměňují. Zaměřuju se hlavně na sílu nohou, což je moje přednost. Při hokeji ale musíte mít pevné celé tělo. Břicho, ruce.

Takže jste šel i do kickboxu proti Vladimíru Sobotkovi.

Máme stejného kondičního trenéra. I minulý rok jsme spolu trénovali. Můžeme se vyhecovat. Občas se pošťuchujeme. Je to i zábava.

Kdo je lepší kickboxer?

Vláďa by mi asi dal, kdybych řekl, že já. On má k tomu větší vztah, já se u toho pořád směju. Když dám větší ránu, tak už jde do mě. Už má i nějaké bitky v NHL. Já jsem občas pokakánek, když mám dostávat rány na obličej. Kdybych to trénoval víc, tak by to bylo lepší, ale pro mě je to doplňková příprava.

Takže na shození rukavic v NHL se ještě necítíte?

Cháru bych asi nevyhledával... Ne, že bych se bál, ale jsou z toho i zranění. Praštíte blbě a dva měsíce jste mimo, protože si zlomíte malíček. Ale tam by to byla ostuda, kdyby mě někdo vyzval a já ujel do kabiny.

Letos jste si zahrál na mistrovství světa, láká vás to příští v Praze?

Zahrát si doma by bylo krásné, ale v Americe dřete pro tým celý rok. Radši bych šel daleko ve Stanley Cupu.

Marek Burkert, Sport.cz, Právo

Zrušit


Časová osa: NHL

Filtr článků - NHL


Podsekce:

       
  • Souhrn
  • Výsledky
  • Tabulky
  • Kalendář

Načítám data
Vyčkejte prosím, načítám data..